LEONIDY
Dnes ráno mohli ti, kteří měli štěstí, pozorovat meteorický roj zvaný Leonidy. Meteorické roje jsou rychle za sebou následující takzvané padající hvězdy. Jak všichni víme, při pohledu na padající hvězdu je dobré si něco přát. Nevím jak vy, já to nikdy nestihnu. Ale vraťme se k Leonidám. Je to roj, který je činný mezi 11. a 20. listopadem, jde o pozůstatek Tempelovy komety a jmenuje se Leonidy, protože zdánlivě vyletuje ze souhvězdí Leo, tedy česky Lev.
Než se začnu věnovat jazykovým záležitostem kolem Leonid, musím říct, že už ani ty Leonidy nejsou, co to bývalo. V listopadu 1833 astronomové pozorovali 36 tisíc meteorů Leonid za hodinu, tedy 600 padajících hvězd za minutu a deset za vteřinu. Dnes už se Leonidy na takovýhle doslova déšť hvězd nezmohou, dokážou už jen deset meteorů za minutu; prý za to může přitažlivost planety Jupiter.
Ale pojďme k jazyku. Leonidy se tedy jmenují podle souhvězdí Leo, což je česky Lev. Latinské leo a české lev nejsou podobné náhodou. České lev, stejně jako ruské lev, polské lew a srbské a chorvatské lav pocházejí ze středohornoněmeckého lewo, které je z latinského leo. Do latiny se toto pojmenování krále zvířat, jak se říká v pohádkách a v křížovkách, dostalo z řečtiny, kde slovo leon vzniklo s největší pravděpodobností z nějakého semitského slova; v hebrejštině se lvu říká labi a staří Egypťané mu říkali labu.
Zvířetníkové souhvězdí nacházející se na obloze na jih od Velkého vozu se prý svým tvarem podobá lvu. Tak se to aspoň jevilo starým Řekům, kteří toto souhvězdí pojmenovali. Staří Čukčové to ale viděli jinak a říkali mu Žena. Ten řecký lev na obloze je lev zcela konkrétní, vyskytuje se v legendách kolem starého řeckého hrdiny Hérakla nebo jak také podle latiny říkáme Herkula. Zabití lva, dvakrát většího než obyčejní lvi a k tomu s neprůstřelnou kůži, žijícího v nemejských horách, byl první úkol, který Hérakles dostal od mykénského krále Eurysthea. Těch úkolů bylo celkem dvanáct, jejich splněním měl hrdina odčinit své předchozí viny a k tomu se ještě nádavkem měl stát nesmrtelným. Což se nakonec po opravdu složitých a vrcholně zajímavých peripetiích všechno podařilo. Lva Hérakles omráčil mohutným kyjem a pak ho vlastnoručně zardousil. Když ho přinesl ukázat na mykénský dvůr, král hrůzou ? jednak z velkého lva, jednak z Héraklovy příšerné síly ? téměř zkameněl a napříště už si podobné návštěvy zakázal. Hérakles pak důkazy svých činů musel nosit jen pod hradby. Na obloze kromě nemejského Lva najdeme i další vzpomínky na Héraklovy činy, je tam jako souvězdí obluda s hadím tělem a devíti hlavami jménem Hydra, kterou Hérakles zabil v rámci plnění svých dvanácti úkolů, je tam i Rak, který Hydře pomáhal v souboji s Héraklem. A konečně je tam i sám Hérakles, ovšem pod latinským jménem Herkules.
Vysílá se v úterý 19.11.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
