Letecké modelářství je pro Václava Jiránka celoživotním koníčkem

17. prosinec 2021

Václav Jiránek se věnuje leteckému modelářství už od dětství. V závodech získal množství medailí. Je pětinásobným mistrem republiky ve volně létajících modelech na gumu a stal se také mistrem světa v roce 2000, kdy v Anglii zvítězil v závodech oldtimerů – historických modelů. Dnes v Mladé Boleslavi vychovává novou generaci modelářů.

Václav Jiránek se do letadel zamiloval už ve svých deseti letech. Shodou okolností s rodiči bydlel nedaleko letiště a přes jejich dům přelétávala velká letadla. V roce 1957 se na tomto letišti konalo mistrovství světa ve volném letu větroňů a v rychlostních upoutaných modelech, které byly naopak velmi hlučné. To ho jako kluka zaujalo, a tak se vyběhl z domu podívat, co se děje.

Už o rok později se přihlásil do kroužku leteckých modelářů a začal lepit modely letadel. Díky detailní práci při výrobě modelů se naučil pracovat precizně i ve své profesi technologa a strojaře. A tvrdí, že přesně tyto vlastnosti si vypěstuje každý dobrý modelář.

Modeláře poznáte podle precizní práce v jakémkoliv odvětví

Jako technolog pracoval mimo jiné ve firmě AKUMA a ve vývoji nových prototypů Škoda Auto. Přesto si i během náročné práce našel čas na závody. Vítězství bylo hodně a medaile za druhé a třetí ceny ani nepočítá. Je pětinásobným mistrem republiky ve volně létajících modelech na gumu a mistrem světa v závodech oldtimerů v Anglii v roce 2000. Ještě před sedmi lety se ve svých 65 letech zúčastnil neoficiálního mistrovství Evropy, které vyhrál sám i v týmech. Když mu jako vítězi hráli českou hymnu, byl dojatý.

Dnes si už 12 let užívá volný čas na penzi, a jak může, věnuje ho právě modelářství. Ještě se sice sám účastní závodů, ale stále více se věnuje předávání svých zkušeností mladé generaci. Pravidelné kurzy modelářství vedl už dříve, ale nyní své aktivity rozšířil také na modelářské víkendy, které na podzim a na jaře vede přímo v Leteckém muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Ví totiž, že modelářství je nejen krásný koníček, ale vede k preciznosti i v jakékoliv jiné činnosti. A to má smysl.

Připravit kvalitní model je náročná precizní práce

Závody vyhrává ten, kdo vedle modelářství rozumí i proudění vzduchu

Modely se připravují ze speciálního lehkého dřeva „balsa“ z Jižní Ameriky. Na výrobu se používá také lak, papír i lepidlo. Na letadle je kromě rozměrů důležité, aby mělo správnou polohu těžiště i úhly náběhu, výškového kormidla a směrovky.

Ani to nejlepší letadlo vás ale při závodech nezachrání, když nebudete ovládat atmosférické zásady a nedokážete ve správný čas letadlo vypustit do teplého stoupajícího proudu vzduchu. Když ho pustíte do „klesáku“ - tedy do sestupného chladného proudu, letadlo nepoletí. Je nutné si počkat na ten správný okamžik a využít tzv. termickou bublinu. Letadlo se pak snáší po směru větru a na závěr si pak ještě musí modelář pro dopadající letadlo doběhnout. Je to krásný sport.

Všechny zkušenosti předává dětem

Václav Jiránek ještě stále soutěží sám, ale dnes už také s dětmi, které vede. Má za ně zodpovědnost, ale učí je, jak se má správně s letadly létat.

Ostatně i s dětmi má na závodech skvělé výsledky. Letos se v Moravské Třebové zúčastnil mistrovství republiky se sedmi dětmi svého kroužku. Získali nejen titul mistra republiky, ale také stříbrnou medaili a obsadili i 4., 5., 6. a 8. místo. Nejhorší byl v pořadí jedenáctý z počtu dvaceti děti. Václav Jiránek je s výsledkem velmi spokojený a největší odměnou pro něj je, když vidí, jak dětem září radostí oči.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová