Lidé kolem Putina mohou mít miliardové zisky z prodeje drog, říká mezinárodní drogový expert Vobořil

Není bez zajímavosti, že jednou z prvních věcí, které Rusko udělalo po příchodu na Krym v roce 2014, bylo, že se před každou tamní metadonovou kliniku postavil voják, znemožnil klientům vstup dovnitř, a služby tak byly okamžitě uzavřeny. Bez pomoci tak byli lidé, kteří za podpory substituční léčby prakticky bezproblémově fungovali, chodili do práce, starali se o rodiny.

Čtěte také

S plynem a ropou z Ruska kupujeme i válku. Musíme se zaměřit na úspornost a obnovitelné zdroje

O tom, že to zřejmě nebyl jen bezvýznamný krok v rámci anexe Krymu, psaly v letech 2015 a 2016 britský deník The Guardian a americký týdeník Newsweek, které popisovaly okolnosti otravy bývalého důstojníka ruských tajných služeb FSB a KGB Alexandra Litviněnka. Ten měl mít podle svědků v procesu důkazy o propojení Vladimíra Putina a jeho blízkých spolupracovníků s konkrétními jmény v čele organizovaných zločineckých skupin, které spravují většinu obchodu s heroinem a kokainem v ruské oblasti.

Filozofická otázka, k čemu by mohla být Putinovi takto závislá společnost, pak v této optice trochu ztrácí smysl. „Pokud každý uživatel heroinu utratí za drogy asi 2 tisíce dolarů měsíčně, tak na Ukrajině je to asi 20 miliard ročně a v Rusku přibližně třikrát tolik. Pokud mají lidé kolem Putina roční příjmy v řádu miliard, tak v tu chvíli je to asi jedno,“ odpovídá na ni mezinárodní expert na drogovou problematiku a národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v Diagnóze F.

Jak velký problém s heroinem má Rusko? Jak se o drogách jedná v Rusku, v Afghanistánu a v Kolumbii? A jak může vývoj na Ukrajině ovlivnit zdraví lidí ve střední a východní Evropě? Poslechněte si Diagnózu F s Jindřichem Vobořilem.