Liščí a Kančí prameny na Chebsku byly dlouhá desetiletí zapomenuté. Po obnově opět těší turisty
Nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku na západě Čech dodnes spontánně ze země vyvěrá hodně minerálních pramenů. A my se vypravíme hned ke dvěma z nich, nebo spíš ke třem. Jmenují se Liščí a Kančí pramen. Oba prameny se nacházejí na naučné stezce nazvané Kynžvartské Kyselky.
První, který navštívíme, se jmenuje Liščí pramen nebo přesněji řečeno Liščí prameny. To proto, že tady hodně dávno, pravděpodobně už v 17. století, při výkopech výběru objevili hned dva silné prameny u sebe.
Dodnes mají Liščí prameny dvě výdřevy. Ty se v minulosti nejčastěji dělaly ze starých dutých kmenů, tak aby pojaly vyvěrající minerálku a oddělily ji od okolní vody. To je v případě Liščích pramenů více než důležité. Kolem se totiž klikatí malebný potůček. A protože je minerální pramen železitý, zbarvuje potůček do oranžova.
Obnovit Liščí prameny se podařilo teprve nedávno, v roce 2004. Sudety, historické pohraniční území západu Čech, trpěly odchodem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. V místech, kde dnes kromě Liščích pramenů a hustého lesa nenajdeme nic, bývala dřív obhospodařovaná půda.
Vodu z pramenů můžete ochutnat
Jedná se o oxidem uhličitým silně prosycenou minerální vodu. Ve vzduchu je cítit také sirovodík. Kolem pramenů vede dřevěný chodník a dřevěné schody. Takže vše můžete obdivovat se suchýma nohama. Chodník vás kousek dál po proudu potůčku smíchaného s vodou z železitého vývěru dovede k dalšímu prameni.
Ten nese název Kančí. Těžko dnes hádat, proč se většina minerálních pramenů na Chebsku jmenuje po zvířatech. I Kančí pramen byl obnoven teprve nedávno. Po dlouhá desetiletí byl ukrytý v zemi pod nánosem humusu.
Před pár lety jej nadšenci a dobrovolníci a také lidé ze Správy CHKO Slavkovský les
obnovili. Železitá voda tak opět může vyvěrat na povrch a zvídavé turisty, kteří se chtějí dozvědět něco o tom, co se děje hluboko pod námi v Zemi, osvěží chutnou minerální vodou.
Kančí pramen má výdřevu udělanou pravděpodobně ze starého soudku. To byl další materiál, který se k tomuto účelu často používal. Kromě už zmiňovaných starých dutých kmenů se nejčastěji používaly dubové nebo bukové fošny nebo právě staré soudky beze dna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.