Liščí a Kančí prameny na Chebsku byly dlouhá desetiletí zapomenuté. Po obnově opět těší turisty

První, který navštívíme, se jmenuje Liščí pramen nebo přesněji řečeno Liščí prameny. To proto, že tady hodně dávno, pravděpodobně už v 17. století, při výkopech výběru objevili hned dva silné prameny u sebe. 

Dodnes mají Liščí prameny dvě výdřevy. Ty se v minulosti nejčastěji dělaly ze starých dutých kmenů, tak aby pojaly vyvěrající minerálku a oddělily ji od okolní vody. To je v případě Liščích pramenů více než důležité. Kolem se totiž klikatí malebný potůček. A protože je minerální pramen železitý, zbarvuje potůček do oranžova. 

Obnovit Liščí prameny se podařilo teprve nedávno, v roce 2004. Sudety, historické pohraniční území západu Čech, trpěly odchodem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. V místech, kde dnes kromě Liščích pramenů a hustého lesa nenajdeme nic, bývala dřív obhospodařovaná půda. 

Vodu z pramenů můžete ochutnat 

Jedná se o oxidem uhličitým silně prosycenou minerální vodu. Ve vzduchu je cítit také sirovodík. Kolem pramenů vede dřevěný chodník a dřevěné schody. Takže vše můžete obdivovat se suchýma nohama. Chodník vás kousek dál po proudu potůčku smíchaného s vodou z železitého vývěru dovede k dalšímu prameni. 

Ten nese název Kančí. Těžko dnes hádat, proč se většina minerálních pramenů na Chebsku jmenuje po zvířatech. I Kančí pramen byl obnoven teprve nedávno. Po dlouhá desetiletí byl ukrytý v zemi pod nánosem humusu. 

Před pár lety jej nadšenci a dobrovolníci a také lidé ze Správy CHKO Slavkovský les

obnovili. Železitá voda tak opět může vyvěrat na povrch a zvídavé turisty, kteří se chtějí dozvědět něco o tom, co se děje hluboko pod námi v Zemi, osvěží chutnou minerální vodou. 

Kančí pramen má výdřevu udělanou pravděpodobně ze starého soudku. To byl další materiál, který se k tomuto účelu často používal. Kromě už zmiňovaných starých dutých kmenů se nejčastěji používaly dubové nebo bukové fošny nebo právě staré soudky beze dna.