Lojové koule, nebo sypaná semínka? Která potrava je pro přikrmování ptáků na zahradě nejvhodnější
Součástí přirozené péče o zahradu se stává přikrmování ptáků. Má to své opodstatnění. Zahrada funguje jako ucelený ekosystém, kde vše souvisí se vším.
Nejběžnějším krmivem jsou slunečnicová semínka, mák, oříšky, ale nabídka se stále rozšiřuje. Dneska se dají koupit různé lojové tyčinky, placičky nebo známé koule. Ty bývají zavěšené v plastových síťkách, od kterých se podle slov zahradníka Pavla Chlouby začíná v poslední době upouštět: „Já od toho ustupuji už dávno, mně síťky k srdci úplně nepřirostly. Ta jejich špatná pověst vznikla na základě toho, že bylo několikrát zpozorováno, že v nich ptáci uvízli a uhynuli. Budou to sice promile případů, ale i to je dost na to, abychom se nad tím zamysleli. Dalším aspektem je zbytečná nadprodukce plastu.“
Správné zavěšení lojových koulí
Správné zavěšení není vůbec složitá věc. Pro tento účel se vyrábí i různé designové zásobníčky, do kterých se koule jednoduše naskládají. Podle slov zahradníka Chlouby lze improvizovat s tím, co najdete doma: „Postačí jakýkoli košíček, který je vodopropustný, aby se v něm nezadržovala voda. Naplníme ho několika koulemi podle velikosti a pověsíme na místo, které jsme vybrali. Funguje to velice dobře. Těm ptákům je úplně jedno, jak se to jmenuje. Důležité, aby měli dobrý přístup ke krmivu. S vděčností ho budou konzumovat.“
Lojové koule vydrží mnohem delší dobu než semínka na krmítku. „Když jeden den ve čtyři odpoledne nasypeme do krmítka, v devět dopoledne na něm nic není,“ uvádí příklad Pavel Chlouba. Ideální je podle něj kombinace koulí a semínek. Přikrmovat ptactva se doporučuje ideálně do konce zimy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.