Loutkáři z Rakovníka napsali hru o Krakovci. Na hradě ji v létě zahrají návštěvníkům

Zákulisí malého divadélka, kde sídlí divadelní spolek Před Branou, je plné loutek a kulis. Divadelní principál Tomáš Kapsa se v labyrintu chodeb, schodišť a propadel cítí jako ryba ve vodě. Pokud nahlédnete za oponu, budete překvapení, jak je scéna promyšlená, aby se mohlo hrát z propadla s maňásky anebo ze shora s marionetami.

„Vidíte tři hrací úrovně. Buď herci mohou stát dole, kde tomu říkáme “ve vaně”. Je to 1,8 metru pod podlahou jeviště. Nebo se může postavit podlaha, kde se hraje v úrovni hlediště,“ vysvětluje principál Tomáš Kapsa. „Anebo jsou nad námi lávky, a pak se vodí loutky na dva a půl metru dlouhých nítích, což nepoužíváme, protože je nás na to málo. Tam musí jeden vodit a druhý mluvit a na to není dost lidí.“

Divadlo Před Branou v současné chvíli chystá obnovenou premiéru hry Bílé ouško, ve které si zahrají i nejstarší členové souboru. Loutkáři se také vydají na hrad Krakovec, kde zahrají pověst o vzniku hradu Krakovce. „Pověst jsme si museli vymyslet, neboť Krakovec žádnou pověst nemá,“ prozrazuje okolnosti vzniku nové hry Tomáš Kapsa. „Bude to pojaté tak, že v tom bude hrát jenom jeden herec – živák, který ale bude kolem sebe mít spoustu malých herců loutkových,“ doplňuje režisér nové inscenace Zdeněk Turek.

Principál rakovnického divadla Před Branou Tomáš Kapsa (vlevo) spolu s režisérem a uměleckým šéfem Zdeňkem Turkem chystají loutkovou pověst z hradu Krakovec|foto: Barbora Kvapilová

Výroby loutek se ujal výtvarník a řezbář Jan Müller. Na stole v jeho pražském ateliéru leží výkresy a první dvě vyřezané marionety – hradní pán Jíra a Lucifer. „Loutky jsou asi 30 cm veliké, a protože se to bude hrát na malé přenosné scéně na hradě Krakovci, tak nemůžou být větší,“ vysvětluje Jan Müller. Výroba jedné loutky trvá zhruba týden. Celkem se ve hře objeví šest postav. Pokud půjde všechno podle plánu, tak pověst o Krakovci na Krakovci uvidíme už letos v létě.