Lucie Konášová - scenáristka

30. květen 2011
Lucie Konášová v Tandemu

V Tandemu Jana Rosáka byla scenáristka Lucie Konášová. Dozvěděli jste se, kam se chystá na výlet se svým synem. Dále prozradila například, jestli se bude točit příběh o konfidentovi Jaroslavu Nachtmanovi a zdali byla spokojena s provedením seriálu Nemocnice na kraji města - nové osudy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den a hezkou chvilku u rádia vám všem přeje i dnes Jan Rosák. A za chvilku se k tomuto přání jistě připojí i můj host. Je nejžádanější českou scenáristkou a jistě ji k tomu pomáhá to, že si dobře pamatuje příběhy. Na rozdíl, jak sama říká, od tváří a jmen, která prý zapomíná. Tak to si myslím, že její profesi zase tolik nevadí, protože jména si do svých příběhů může sama vymýšlet. Partnerkou při dnešní projížďce Tandemem mi bude scenáristka Lucie Konášová. Já vás vítám, dobrý den. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Děkuju, dobrý den. Zdravím posluchače. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dáme si písničku na rozjezd a pak spolu šlápneme naplno do pedálů Tandemu. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
3,5 roku uplynulo od poslední návštěvy Lucie Konášové na Tandemu. Sama tomu nevěřila, když jsem jí to před chvilkou řekl. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No úplně jste mě vyvedl z míry, vyděsil. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V pátek 9. listopadu 2007 jsme si tady povídali. Takže od té doby uplynula už hezká řádka let a vody a vůbec všeho, taky samozřejmě vašich příběhů prožitých i napsaných. Tak to zkusíme teď malinko zrekapitulovat, protože jestli se nepletu, tak mezi tím se realizovalo pokračování Nemocnice - nové osudy. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Přesně tak. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo 2008, že jo? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já mám pocit, že na obrazovku to šlo 2008 nebo 7. Jako přiznám se, vy jste mě tak vykolejil teda s tím ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem samozřejmě vůbec nechtěl. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Je to 3,5 roku, teď úplně se mi data slily do jednoho veletoku. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nevadí vůbec. My se v tom budeme dobře orientovat. Tak začneme tou Nemocnicí - novými osudy. Byla jste spokojena s tím, jak to proběhlo? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Byla jsem spokojená, byla, protože si myslím, že se všichni, kdo se toho zúčastnili, tak se toho zhostili teda hlavně s vekou chutí a dobře. Viktor Polesný, tak to prostě pro něj mám jenom superlativy a to, jak do toho vstoupili vlastně všichni herci, tak pro mě to byl samozřejmě balzám, protože nic nespadlo pod stůl, co jsem si přála, aby se tam objevilo, fóry zazněly, dramatický situace měly úžasnou emoční sílu, takže já jsem byla spokojena. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to se samozřejmě nabízí a je to velice takové až otřepané úsloví vracet se dvakrát do stejné řeky. Jak herci ... Jaksi měla jste ten pocit, že se do toho vracejí rádi? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Určitě a já jsem teda udělala hlavně jednu věc na samém začátku, abych si byla teda opravdu jistá, že ten ansámbl těch hlavních postav Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Jana Štěpánková, že všichni do toho budou mít chuť se znova vrátit. Takže jsem je všechny obešla ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Osobně? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Se všema jsem se sešla, vyprávěla jsem, jakou linku vlastně pro tu figuru plánuju, i něco jsem jim dala přečíst. A chtěla jsem, aby opravdu mi slíbili, že do toho chtějí jít, a všichni do toho chtěli. Takže to už bylo takový velký povzbuzení, že je ty příběhy bavily, tak to už i mě to strašně nakoplo při tý práci. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je základ, určitě. No, mezitím se natočil váš příběh nemocniční vrchní sestry Marty. Sama v čase normálnosti. A jestli se nepletu, tak se točí teď rodinný seriál Špačkové v síti času. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ten už ..., my už jsme ve fázi, že je natočíme. Teď už se dělají triky. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam je nějak hodně triků, viďte? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Tam je strašnejch triků ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste si sama vymyslela, nebo režisér? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, prvopočátek byl, že já jsem měla nápad. To samozřejmě a ještě celkem neškodný a zadarmo, že jo, víceméně. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On si jenom tak hraje ten scenárista pořád. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To si tím tak scenárista hraje, jenomže pak přišla druhá věc, co si myslím, že asi zažívají třeba scenáristi v Hollywoodu, že přijdete s nápadem a najednou všichni i ten strašlivě drahej nápad chtějí. Takže v Český televizi, když jsem s tím přišla jako s námětem, tak mi bylo řečeno ano, my chceme dělat fantasy seriál a chceme, aby to byl důstojný vlastně nástupce nebo pokračovatel v řadách těch Arabel, Čestmírů, Návštěvníků ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bude to tak? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ano, ano, bude. Nebude to jako tohle to samozřejmě, není to pokračování nikoho z těch klasických seriálů, je to můj seriál, ale je to v tomto duchu, že opravdu je to hodně fantasy, je to groteska, je to zábava a je to rodinný. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že vy jste vyjmenovala přesně ty seriály, které byly fantaskní a fantazijní a byly úspěšné. Čili já si myslím, že už jenom tím námětem, že to je fantazijní, že je zaděláno na úspěch, protože náš divák na to hodně slyší, viďte? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Hodně slyší a naprosto to tady chybí. Jako nikdo to nevyrábí, ty komerční televize do podobných projektů zatím nemají odvahu asi jít, protože samozřejmě je to velice drahá zábava. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můžete už malinko naznačit? Protože někdy se říká my ani naznačovat nemůžeme, ale vy jako scenáristka ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já celkem můžu, protože si myslím, že víceméně už se to blíží. Vánoce 2012, jestli pánbůh dá, tak by to mělo jít na obrazovku. Ale příběh je v podstatě věc, kterou možná zažil každý z nás se svými rodiči, že posloucháte od dětství, jak ty rodiče žehrají, co bych já byl, kdybych tenkrát ... Vem si ze mě příklad, neudělej tu chybu, jo. Takže to zná každý z nás. A ten příběh je o tom, že obyčejná rodina Václava Špačka, úředníčka, a maminky, která dělá na recepci, jsou to takoví ušlápnutý nenápadný lidi, na který se permanentně motá smůla, a jejich děti tohle to pořád poslouchají. Já jsem chtěl být letec a maminka já jsem chtěla být zpěvačka a mohla jsem bejt tak slavná třeba jako Iveta Bartošová. Podívejte se, byl jsem dneska na recepci ... A ty děti dostanou tu šanci, že se dostanou vlastně do zásvětní říše, kde se sbírá čas smrtelníků, který probendili, a tenhle čas lze investovat do někoho, kdo si to zaslouží, třeba na prodloužení života, záchranu života a tak. A oni dostanou šanci tuhle tu možnost využít. Tak ji využijou do mrtě a skutečně první, co udělají, že vrátěj tatínkovi ten čas zpátky, ať se teda stane tím pilotem, že se všem uleví, rodina bude spokojená, děti na něj budou pyšný ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle všechno chci prožívat taky ale. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No nepřejte si to, protože to, co se začne okolo dít, tak si myslím, že nakonec je noční můra. A končí to tím, že všichni jsou šťastní, když se vrátí. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že se zase vrátěj, ano, ano. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak když se ozvala tahle ta taková inspirativní znělka, která navozuje hned iluzi dálek, anebo aspoň směřování do těch dálek, tak můj host Lucie Konášová se lehce pokřižovala a řekla o čem já budu cestovat, vždyť já sedím doma a píšu. Vážně pořád jenom? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, je to hrozný, je to tak, ale docela jsem teda pecivál. Ale cestuju ráda, takže jde čistě o to mít čas a teď se zrovna chystám, trefil jste se dobře, zítra odjíždíme se synem do Polska, protože jeho velkým životním snem bylo podívat se do Osvětimi. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, tohle to mám doma. Tohle mám doma, dcera, ano, projevila takovéhle přání, že by ráda, což já si myslím, že je ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Je to důležitý určitě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je velice chvályhodné, aby zjistili jaksi i stinné stránky našeho života, aby nejezdili jenom do St. Tropez, že jo.

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Je to tak, no, protože on miluje filmy třeba Schindlerův seznam, má strašně rád Pianistu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik mu je? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No tak /nesrozumitelné/ 10. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, no tak že bych ho totiž dal dohromady s mou dcerou, mohli by si popovídat. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Že by ho vzala s sebou, nemusela bych jet já. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo jo, to je pravda, byly tam, s kamarádkou tam byly a celé si to prošly a je to asi opravdu hrozně silnej zážitek. Tak to vás čeká. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To mě čeká zítra a docela mám z toho hrůzu, protože jak se to blíží hodinu po hodině, tak musím říct, že ztrácím teda docela elán, protože teď bych potřebovala spíš třeba odjet do Alp, nervové sanatorium, jo, v pozadí klinkají zvonce kraviček, já popíjím čerstvé mléko a dívám se na vrcholky zasněžený a je mi blaze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Večer vás čeká fondue. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Fondue, masáž a tak. Tak to bude masáž teda zítra taky. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude psychická masáž, no. Ale helejte se, zase tam třeba získáte nějakou inspiraci. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já jsem si říkala, že možná člověk nadhlédne svůj život, jako když se dotkne takovýhleho pekla. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam vám asi teda projede hlavou teda spousta myšlenek. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Leccos. A já ještě navíc tam jedu s kamarádkou, která tam se jede podívat na kufr svýho strýce, který tam přímo stojí v tý sbírce a je tam čitelný jméno. Už tam byla dvakrát, takže vždycky si tam jede tak jako pro ... Ona říká, že pro ní je to strašná vzpěra, protože vždycky to vnímá tak, že přežili, že se to povedlo, že ta rodina se nakonec zase dala dohromady a nějak to dokázali. Tak uvidíme, jak třeba v její společnosti se to povede. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to teda určitě. A to bude jediný váš výlet o prázdninách, ne? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ne, pak teda se těším do jižních Čech, který mám strašně ráda. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Která oblast v jižních Čechách? Protože to je rozsáhlý ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já miluju Písecko, Strakonicko, až teda ten pás k Šumavě. Já si myslím, že to bylo vidět v tý Vůni vanilky, jestli vám to říká, to je vlastně kraj mýho dětství. Takže tuhle tu zónu já přímo zbožňuju, tak tam jsme si pronajali chalupu v týhle tý oblasti, tak to se strašně těším, a pak jedeme do Chorvatska, což je naše srdeční záležitost rodinná. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to bude taková typická už dovolená. Česká typická dovolená. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Typická dovolená s válením a bude okořeněna tím, že já jedu s notebookem. Takže zatímco syn vyrazí s manželem na houby, na hrad, na koupání, tak já tam budu pěkně jako na terásce a ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už v tom notebooku je nějakej začátek nebo úplně udeříte poprvé? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, tak už naštěstí je začátek. To je jediný, co mě na tom těší. Ale to si myslím, že potěší i posluchače, potažmo diváky, protože to bude pokračování Anděla Páně. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anděla Páně ... no výborně. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
A to už nezakřiknu, protože to už jede. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak až pojedete takhle Píseckem, tak někde tam se bude rodit další Anděl Páně. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Tak, přesně tak. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak před chviličkou s přiznala Lucie Konášová, že jí čeká výlet do ne úplně jednoduché destinace. Prostě do bývalého koncentračního tábora Osvětim se synem, který má takové zajímavé jaksi nápady, a velice chvályhodné ale já bych řekl. Ale tam se setkáte tedy, řekl bych, s kusem historie, který bychom neradi potkávali někdy v budoucnu. Takhle možná jsem to teď asi řekl správně. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ano, nejstrašnější noční můra. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Ale já bych teď naopak vás chtěl vyprovokovat, abyste si tak představila jako spisovatelka, to nebude pro vás žádný problém, fantazie vám pracuje naplno, s kým byste se v životě chtěla potkat, kdyby to bylo možné, a ono to třeba technicky možné není? Zkusme si představit, že byste se mohla teď potkat s kýmkoli. Vím já, třeba s praotcem Čechem, s Noem, s Juliem Césarem, s Napoleonem, Madame Pompadour ... Jenom tak, teď jsem zafabuloval, jo, Hanibalem, anebo třeba s někým ..., já nevím, Janem Werichem třeba nebo ... 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, tak to rovnou jméno, co tady teď padlo, Jan Werich, to samozřejmě, ale asi bych teda byla úplně zcepenělá pokorou, jo, já si ani neumím představit, že bych byla schopna nějaký konverzace. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak počkejte, tak už máte také něco za sebou, ne, už byste se mu mohla představit jako úspěšná spisovatelka, scenáristka, kolegyně ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No tak kéž by, kéž by ... ježišmarja, takovej ten malinkej kolegáček jako u podlahy. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O čem byste si s ním tak popovídala třeba? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, tak já bych samozřejmě strašně toužila pro něj napsat role. Ale víte co, to je galerie lidí, který bych tak strašně ráda jednou viděla ve svejch scénářích ... Až ožijou ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste, zkuste tak jako vyjmenovat, protože ať si udělám představu, jo. Jak byste si složila ideální film? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Budeme mluvit teda o těch, který už bezpečně nemůžu ... dobře, tak samozřejmě Jan Werich, Vladimír Menšík, Miloš Kopecký, František Filipovský, Stela Zázvorková, Adinu Mandlovou mám strašně ráda, takže tu bych si taky moc přála. A držela bych se teď jenom v těch českých vodách, jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no, ale můžete klidně se rozmáchnout víc. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Karolínu Slunéčkovou, tu jsem milovala naprosto. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skvělá herečka, krásná ženská, velice schvaluji volbu. Dobrej casting. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Dobrej casting, to by byl film pecka ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A můžete klidně i obsadit někoho z ciziny. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No tak Louise de Funese, že jo ... No pro něj jsem vlastně, když jsem psala Anděla Páně jedničku, tak jsem si opravdu neuměla představit z českých herců koho. Protože moje představa původně byla žlučovitější, ten anděl, takovej popudlivej, vzteklej a okamžitě mi tam naskočil tenhle ten mužíček. Já jsem říkala to by byl přesně on mezi těma zlatovlasejma andělama pobíhat tohle to stvořeníčko a všechny tam staví do latě. Ale na co sáhne, přichází katastrofa okamžitě jo. Takže toho Louise de Funese samozřejmě, toho jsem zbožňovala. Z americkejch herců Paula Newmana ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já si myslím, že to už stačí, protože to by byl tak drahej film, že bysme se nedoplatili. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To už bych využila na seriál rovnou, to by se rozložila ta položka celková za ty honoráře. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejenom před chviličkou před písničkou, ale dokonce v nějakým jiným rozhovoru se Lucie Konášová přiznala, že jí strašně mrzí, že je spousta herců, které nikdy neuvidí ve filmu podle svého scénáře. Jmenovala jste tam Vladimíra Menšíka a třeba Jana Wericha. A já si myslím, že jste před chvilkou už takový film vytvořila, aspoň pro nás. A já jsem si to dokázal docela představit. Už jsem si úplně i toho Newmana, jo, viděl jsem vedle toho Menšíka. Já si myslím, že by byli rovnoceni teda opravdu minimálně. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já si myslím, že pan Menšík by jednoznačně, to by byl prim. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď nad nima by ještě stál ten Werich třeba, že jo. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To by bylo, to by byla pecka. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by byla pecka. Takže když jsme teď už možnosti vašeho výběru mezi klasiky českého humoru, tak ten Jan Werich je asi nasnadě, viďte? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Určitě, děkuju. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co když k němu přidáme ještě někoho dalšího? Třeba Miroslava Horníčka? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No tak bože, fantastický určitě, beru, beru. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Stavíme dobře? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Stavíte dobře, perfektní. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně, tak se přesvědčíme, jestli jsme volili výborně. 

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při poslední návštěvě, a já připomenu, že to bylo v pátek devátého listopadu roku 2007, Lucie Konášová mluvila o neskutečně vzrušujícím tématu, které má zrovna v práci, možná že už to bylo téměř hotovo, a že by se ten film měl točit. Byl to příběh krále českých konfidentů Jaroslava Nachtmana. Teď jste pokývala hlavou, ale já si z toho nedokážu vyvodit, jestli je to aktuální, není to aktuální, bude s točit, nebude, nebo se to snad točí? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Tak víte, co je česká realita. Samozřejmě takovejhle film, dobovka, je strašně drahý. Takže i tak, jak jsme to napsali, prostě to je záležitost za 80 milionů, což samozřejmě každýmu podklesne čelist. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nebude teda nějakej komorní příběh, který by se natočil ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To rozhodně není komorní příběh ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Barrandovské ateliéry ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
A leží to v současný době u producenta už dost dlouho a já teda nemůžu jmenovat, ale nevím, do jaký míry vlastně se o to stará, nebo nestará, každopádně to leží vlastně u ledu, což nás strašně mrzí, protože si myslím, že to je látka, která je hodně silná a je tam i obrovskej příběh chlapskýho přátelství. No, nebudu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkáte nás, máte na mysli určitě manžela, kterej vám v tomhle tom pomáhá ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ano, jsme si to psali spolu, no. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... a píše s vámi. Víte co, ten Jaroslav Nachtman je asi postava, která ... Někdo sem tam taky jsem na něj narazil někdy, ale ne jaksi do hloubky. Zkuste ho přiblížit. V čem byl tak jaksi tak nebezpečnej, ten člověk? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já si myslím, že jeho nejvíc silnější stránkou byla obrovská empatie. On skutečně si dokázal získat lidi, získat si jejich důvěru, maximálně si je naklonit. A dokázal si, myslím, naprosto mistrně procházet různýma sociálníma skupinama, že dokázal stejným způsobem si zaháčkovat lidi intelektuálního ražení, stejně tak vtáhnout chlapy třeba z řad nádražáků, který, že jo, hodně spolupracovali lidi kolem železnic s odbojem. Takže dokázal opravdu procházet různýma skupinama a fantasticky je manipulovat. On byl dokonce tak excelentní manipulátor, že, myslím, nerada bych teď teda se sekla, ale myslím, že od čtyřiačtyřicátýho roku on už pracoval na tom, že se zahnízdil v jedný odbojový skupině a měl dokonalý krytí, že v okamžiku, kdy skutečně došlo tady ke kapitulaci a ke konci války, tak ta jeho skupina by přísahala, že ten člověk byl mimořádně aktivní statečný odbojář, že pracoval na gestapu jako tlumočník, vynášel důležitý informace, pomáhal českým lidem, že i jako třeba nějakým způsobem překrucoval ty jejich výpovědi při těch překladech. A když ho přijelo vlastně zatknout komando /nesrozumitelné/, tak oni se málem jako kvůli němu stříleli, protože opravdu by za něj položili život. Byl to prostě jejich kolega, kterej celou dobu riskoval život. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je strašný. Šikovnej grázl. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Dokonalej, naprosto dokonalej. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, jak mi to takhle líčíte, tak já jsem si už tak jako, už jsem si dosazoval do toho filmu a říkám si to bude opravdu pro skvělýho herce životní role. Já bych tam viděl takovýho Viktora Preisse, někoho takovýho, takovýho nejednoznačnýho herce. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
To by se mi moc líbilo, ale tam je strašně totiž zvláštní ta fyzická proměna. Když se díváte na fotky toho Nachtmana na začátku války, tak to byl poměrně mladej kluk, jemu bylo asi 25, 26 a vlastně byl dokonalou obětí systému. Myslím si, že i spoustu lidí to dneska prožívá. Prostě mladej, nadějnej, pracovitej, obrovsky motivovanej člověk, kterej skutečně chtěl něco dokázat v kriminalistice. A měl na to obovskej talent, protože on byl, jak jsem to popisovala dopředu, on byl nesmírně empatickej, zdatnej, výkonnej kombinátor. Takže on opravdu měl vlastně týhle tý branži co nabídnout a moh to být člověk na svém místě. Jenomže neměl nejmenší šanci, protože šel odspoda. Prostě vždycky mu zabouchli dveře, vždycky někdo dostal protekci, něčí synáček, tak si sed teda na místo, dostal tu výzvu, postoupil vejš. A on pořád šlapal jako klasickej pendrekář na křižovatce, přestože absolvoval x policejních kurzů, všechny s výbornýma výsledkama, neměl nejmenší šanci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl v podstatě strážník na křižovatce na Klárově někde, že jo. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Stál na Klárově, přesně tak. No, a v okamžiku, kdy přišli Němci, tak najednou tenhle ten člověk ještě totiž, to bylo důležitý, že on rozpracoval velice šílenej případ skupiny podvodníků, který teda slibovali Židům doklady, jízdní doložky do Švýcarska a tahali z nich peníze, až je úplně stáhli z kůže. A on pro svýho kamaráda, který byl právě židovskýho původu, tak mu pomoh s tím, že vlastně tu skupinu rozkryl a šel s tímhle tím případem připraveným, kde se vydával sám za Žida, a dokonale je teda opravdu ..., věděl přesně, kam jít, měl kontakty, všechno, jsem s tímhle tím rozpracovaným případem na pražskou kriminálku a tam mu řekli "nás už to nezajímá, tohle přebralo gestapo". Tak on se na fleku, a ještě se mu posmívali, protože tam přišel v tý četnický uniformě, že jo, tak on sebral teda ty papíry, odešel na gestapo, tam jim to předložil a promluvil a ně plynulou němčinou, protože on strávil velkej čas života v Sudetech, takže měl fantastickou němčinu. A oni na rozdíl teda od Čechů pochopili, že mají před sebou perlu. Motivovanýho kluka plnýho energie, kterej je jazykově bilingvní, dokonale zná prostředí a je skutečně schopen sám vlastně i z pozice obyčejnýho řadovýho policajtíka z křižovatky, tak připravit takovejhle případ, tak po něm hrábli a dali mu šanci. A v tu chvíli se z něj stal smrtící stroj, že jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to já si myslí, že to by mohla být bomba. To je příběh jako hrom. Tak uvidíme, no, kdy spatří světlo světa. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Třeba se zázraky stanou. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já doufám. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je scenáristka Lucie Konášová, která skládá příběhy jiných lidí do příběhů, které pak vidíme na televizní obrazovce, na filmovém plátně a já si myslím, že v takový chvíli, kdy ty příběhy skládáte, dáváte dohromady, přivítáte, přestože samozřejmě jaksi ta hlavní práce spočívá na vás, přivítáte určitě spolupráci jiných lidí, dokonce pomoc. To znamená, že návštěvy archivů a vyptávání se po nejrůznějších lidech je vaší denní prací, pakliže dáváte zrovna takový příběh dohromady. Čili i tahle ta drobná pomoc určitě pro vás vítaná a myslím, že ji hodnotíte, ale já bych se teď spíš zeptal na takové ty zásadní důležité osoby vašeho života, které vám byly k ruce a zrovna stály tam, kde měly a pomohly vám. Na koho si vzpomenete? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Já si myslím, že pro mě asi největší životní setkání bylo s Edou Vernerem, scenáristou a dramaturgem, který vlastně byl člověk, co mi dal tu příležitost, abych opravdu začala psát věci svýho srdce. Setkání bylo úžasný s Kateřinou Krejčí na dětský skupině, protože tam jsem úplně začínala a přišla jsem tam opravdu jako čerstvá, čerstvě teda po škole. Možná jsem ještě dokonce neměla dokončenou FAMU. A dostala jsem tam takzvaně důvěru a hlavně obrovskej zájem a pomoc, protože Káťa Krejčí je člověk nesmírně empatickej, fajn, příjemnej. Takže my jsme si porozuměli a začala jsem tam vlastně dělat pohádky. Pak vlastně přišel Eda Verner a s ním Vůně vanilky, což byla první taková větší věc. A to byl původně bakalářskej příběh. Byla to malinká anekdota na 5 minut a když to takhle procházel, ty moje náměty, tak říkal tohle si vytáhneme a z toho postavíte film. Já jsem říkala z tohohle? Vždyť je to úplně banální ... On říkal ne, jděte po filozofii vztahů těch lidí a v tu chvíli se vám otevře úplně jinej prostor. A stalo se, přesně jak říkal. Já jsem si to neuměla představit, ale opravdu se to stalo. No, Lída Hustolesová, Marča Arichteva, prostě lidi, který opravdu člověk si jich může vážit ... a režiséři samozřejmě. Karel Smyczek, Jirka Strach, Viktor Polesný, takhle bych mohla jmenovat. Mám pocit, že koho jmenuju jako pozdějc, tak mu jakoby křivdím. Ale opravdu si myslím, že jsem měla štěstí na lidi a z druhý strany, tak je to můj manžel, protože pracujeme spolu a je to teda pro mě obrovská pomoc, protože on je nesmírně pečlivej a ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to máte rozdělený, tu práci? 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Věci, který píšeme spolu, tak to jsou náměty, s kterýma přichází on, protože jsou to věci ... A on chce psát to, co opravdu ho bere za srdce, a holčičí věci ho jako tak neberou, jo, zase na druhou stranu a do pohádek se nechce třeba míchat a tak. Ale chodí s těmahle hrůzama, jako je /nesrozumitelné/ a Nachtman, teď třeba Mašíni, že jo. A to vždycky si přinese a začneme na tom dělat společně, že si vlastně uděláme takovou zásadní koncepci, co je třeba z toho příběhu vytáhnout, co nás na tom baví, co nás zajímá. A v tu chvíli on se vrhne do těch archivů, obchází svědky, obchází historiky, shromažďuje ten obrovskej materiál, se kterým budeme pracovat. Pak se dohodneme na boďáku a pak já napíšu první verzi a druhou verzi už píšeme spolu. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem se připravoval na dnešní Tandem s Lucií Konášovou, tak jsem si pročítal vaše rozhovory nejrůznější a na jednom chatu, kterého jste byla účastna taky, na otázku máte v plánu další scénář, jste odpověděla mám v plánu ještě mnoho dalších scénářů. Což mě teda inspirovalo k tomu, že se aspoň na některé zeptám. A to naše povídání dneska bychom mohli zakončit tím, co máte teď jaksi ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Teď asi nejblíž je opravdu ten Anděl Páně. Bude se to jmenovat Anděl strážný, aby diváci tušili. No, a připravuju nějaký projekty, ale já se přiznám, že jsem v tomhle strašně pověrčivá, já bych to nerada zakřikla, protože ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na tohle to já narážím velice často a to mě vždycky tak zabolí, protože ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ale mě to pak zabolí, až to nevyjde. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je pravda, a to je pravda, a to je pravda. Ono máte fakt, máte recht, že se to nemá zakřiknout.

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ale funguje to stoprocentně. A jakmile to začnu vykládat, tak břink a je prostě po. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak aspoň v kterých vodách teď jaksi zalovíte, kam asi tak zhruba? Bude to historické, pohádka ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Jedno je komedie, taková trošičku crazy, což jsem si vždycky ... Takovej ten francouzskej styl, co dělal Pierre Richard nebo Louis De Funes, to bych si velice ráda teda, kdyby to klaplo. Pak jen taková citová záležitost, adaptace XY té knížky, XY toho spisovatele ... 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to jsme se toho dověděli. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No, a připravuju ještě velký seriálový projekt. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Seriál. No, tak to je dobře, aspoň vidíme v obrysech, že se máme na co těšit. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
No nezahálím, nezahálím. Ten notebook opravdu nepotáhnu teda na tu dovolenou zbytečně. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pracujete celý týden například, nebo máte aspoň ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Pracuju 7 dní v týdnu. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? A baví vás to pořád? Co máte dělat, když je přetlak myšlenek a inspirace, že jo ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Nic jinýho neumím, že jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chce ta myšlenka ven prostě, tak se to dá dělat. Když je notebook po ruce, tak ...

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Víte co říkal Jaroslav Dietl? Každý den 10 stránek. Tečka. Takhle to bohužel vypadá. Je teda pravda, že jakmile si dám volno ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
10 stránek, to je hodně. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
... tak to je, to vypadnete z kondice. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Tak jo, pracujte, pracujte, ať se dočkáme hezkejch věcí, no. Já například toho Nachtmana, to mě tak teda vzrušuje opravdu ... No, držím palce, ať se povedou. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Tak bychom rádi ... Protože tam je totiž ještě strašně zajímavá věc, co se taky nikde neobjevilo, jakým způsobem se gestapo stavělo k parašutistům, který dopadlo. To je úžasná záležitost, protože tady obecně se očekává, přijede gestapo, popadne člověka, převálcuje ho parním válcem a něco z něj vypadne. Většinou teda jako nepřežije. Jenže ono to bylo trošičku jinak. Oni v okamžiku, kdy ..., oni tady už vyskákali na území, tak už je měli zaměřený, takže už zhruba věděli, kde je najdou, měli prošpikovaný sítě těch odbojářů tak dokonale, že prakticky neexistovala odbojová skupina, kde by neměli minimálně jednoho informátora. A v okamžiku, jakmile se vynořil nějakej chudák z Anglie, tak oni už dávno o něm věděli a šli najisto prakticky. No, a protože samozřejmě očekávání bylo, že přijde strašlivá řezničina, tak oni si toho člověka posadili do auta, odvezli ho do té čekárny, dali mu najíst, postarali se o něj, chovali se k němu víceméně laskavě a řekli mu vy riskujete život pro tohle to. Podívejte se, to nemá nejmenší šanci. Dokonale psychologicky je zpracovali. A teprve z těch, který teda tomuhle nepodlehli, tak tam nastoupily ty brutální metody, který tady jsou obecně známý. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak akorát Gabčík s Kubišem a ... Utekli mezi prstama.

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Ty to pojednali naprosto ... Tam bylo víc takovejch lidí, který opravdu dokázali v tom kličkovat dlouho, ale jako spoustu, ale dost těch parašutistů dokázali zlomit už v tom prvním kole, protože ty lidi byli naprosto konsternovaný, v jaký situaci se ocitli. Takže primární bylo, že oni opravdu si mysleli, že skáčou na území, kde celý ten národ bojuje, opravdu je vyšponovanej k jednoznačný odvetě, ale výsledek ... Ale ono to bylo jako dost jinak, že ty lidi byli strašně zastrašený a ten protektorát víceméně fungoval a lidi chtěli přežít. Já to nikomu nemám za zlý, ale adresy, který oni dostávali v Londýně, tak nefungovali. Ty lidi byli buď pozavíraný, mrtví, anebo se báli a zavírali jim dveře před nosem. Takže oni se vlastně dostali do takový psychický situace nebo psychologický situace, že opravdu ztráceli motivaci tomu čelit a vykonávat ty úkoly, který měli. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak aspoň pár konkrétních věcí jsme se dověděli. Možná, že se bude rýsovat pokračování /nesrozumitelné/. Uvidíme. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Je to spíš takovej exkurz do historie teda než do scenáristiky, ale ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každopádně moc vám děkuju za příjemné povídání a velice inspirativní a zajímavé. Lucie Konášová byla podruhé a já věřím, že ne naposledy, na Tandemu. 

Lucie KONÁŠOVÁ, scenáristka
--------------------
Děkuju za pozvání a děkuju posluchačům. Na shledanou. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 21. září 2011.