Luděk Galuška: Proces tvorby písma byla otázka roků. Cyril a Metoděj ho museli mít připravené dříve

5. červenec 2022

Luděk Galuška se zabývá raně středověkou archeologií, zejména obdobím Velké Moravy. 5. července je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří v roce 863 dorazili na území tehdejší Velkomoravské říše šířit křesťanství a písmo.

Příchod Cyrila a Metoděje sice oslavujeme 5. července, soluňští bratři na Velkou Moravu dorazili ale podle různých zdrojů o něco dříve. „Musíme si poskládat, že ta cesta nějakou dobu trvala a muselo tomu předcházet období, kdy byzantský císař získával informace. Zdá se, že na Moravu dospěli v listopadu, začátkem prosince roku 863. Ale připomínat si to v zimě, to nebylo dobré, tak se to přeneslo,“ vysvětluje archeolog Luděk Galuška.

Cyril a Metoděj pocházeli ze sedmi sourozenců. Cyril byl nejmladší a obecně se o něm ví víc než o Metodějovi. „Vykazoval znaky velice chytrého dítěte. Už v pěti letech znal vybrané spisy nazpaměť a uměl několik jazyků. Ranější období u Metoděje není podchyceno, zaznamenáváme ho až později,“ říká archeolog.

Cyril nebyl Cyril, Metoděj nebyl Metoděj

Co se však ví, že oba bratři se původně jmenovali jinak. „Metoděj bylo jméno, které přijal po vstupu do kláštera. Byl nejstarší a v Byzanci existoval úzus, že se první jméno dávalo po císaři. V té době byl císařem Michael III., takže na 99 % byl Michael. Kdežto Konstantin byl Konstantin celý život. Až 50 dní před svým skonem v Římě přijal mnišské jméno Cyril,“ vypráví Luděk Galuška.

Na rozdíl od prvních misionářů na Moravě dokázali křesťanství Slovanům skutečně přiblížit. Cyril s Metodějem sloužili mše ve slovanském nářečí a sestavili písmo – hlaholici. „Proces tvorby písma byla otázka roků. Je pravděpodobné, že bratři se na misii připravovali už mnohem dříve. Takže už doma vytvořili hlaholskou abecedu, která měla asi 27 znaků.“

Oslava ostatků

Oba věrozvěsti za sebou měli zkušenosti už z Krymského poloostrova, kde se jim podařilo obrátit z judaismu na křesťanství Chazary. Na základě místních legend nalezli u Chersonu údajné ostatky sv. Klimenta I., což byl důležitý okamžik pro posílení víry u místních obyvatel. Tyto ostatky přinesli na Velkou Moravu a posloužily jim k tomu, aby knihy s náboženskými texty byly uznány západní církví a aby byli uznáni vyškolení žáci ve staroslověnském jazyce.

„Uvědomte si, že v té době byly považovány za liturgické pouze tři jazyky: řečtina, hebrejština a latina. A toto byl naráz čtvrtý. To byl obrovský průlom do křesťanského života a oni to museli dokázat. Povedlo se jim to právě i díky ostatkům, protože raný středověk byl dobou, která oslavovala ostatky svatých. Takže Římané vyšli do ulic a nevítali tak ani Konstantina a Metoděje jako spíš ty ostatky.“

O významnosti jejich misie svědčí to, že jejich odkaz přežívá. „Oni dva, příslušníci jejich misie a jejich žáci položili základy naší kultury a našeho vzdělání. Vytvořili písmo pro Slovany. Pro Moravany vytvořili první báseň – Proglas, kde formulovali své přesvědčení o právu na mateřský jazyk. To je první literární památka. Oni stojí u počátku naší kultury. Druhá věc je, že stáli vždy na straně moravských panovníků a byli jejich oporou, nábožensky jim kryli záda. V té době patřili k absolutně nejvýznamnějším osobnostem tehdejšího světa.“

Kaple svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti

Jaké perličky se vážou k Cyrilovi a proč Metoděj dělal ve státních službách, i když o to nestál? Proč přišla žádost velkomoravského knížete Rostislava o šíření křesťanství, když se už tehdy vyučovalo i praktikovalo? Zhruba do poloviny 19. století byli v českých zemích známí i pod jinými jmény. Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio