Malebný starý hřbitov v Hranicích lemují kolem dokola kaple. Poutní místo Kostelíček má nevšední ráz

Město Hranice obklopuje hned několik přírodních rezervací. Na okraji jedné z nich, na Hluzovském kopci, je půvabné místo s dominantou kostela a patnácti kaplemi. A také malý hřbitov. 

Podle místní tradice byl Kostelíček vystavěn zakladatelem Hranic, mnichem Jurikem. Ovšem první písemná zmínka pochází z roku 1492, tedy z roku, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku.  Původní dřevěný kostel nahradil v roce 1595 rozsáhlejší, který na místě stojí dodnes. Jde o pozdně gotickou jednolodní stavbu s polygonálním chórem, sakristii přistavěli až v roce 1781. 

Kostelíček byl centrem místního kultu Matky Boží Hranické, posvátné sochy z lipového dřeva z druhé poloviny 15. století. Přes metr vysokou štíhlou postavu Panny Marie, za kterou mířili poutníci z širokého okolí, přestěhovali v polovině minulého století do hranického farního kostela. Později zázračnou Madonu uložili do depozitáře Arcibiskupství Olomouckého. Do Hranic se zrestaurovaný originál vzácné sochy vrátil nakrátko před pár lety, na výstavu k 420. výročí Kostelíčka.

Součástí ohradní zdi hřbitova je křížová cesta, jejíž součástí je čtrnáct menších kapliček. Uvnitř jsou vybarvené plastické dřevěné obrazy pořízené v Tyrolsku. Patnáctá kaple sv. Antonína z Padovy byla za josefínských reforem odsvěcena a sloužila jako sklad střelného prachu. Návratu k původnímu bohoslužebnému účelu se dočkala roku 1824.   

Hřbitov u Kostelíčka existoval již na konci 15. století. Tehdy tam pochovávali příslušníky Jednoty bratrské. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z druhé poloviny 19. století. Na místě najdeme třeba hrobku Antonína Kunze, zakladatele známé továrny na výrobu čerpadel, ze které se později stala slavná hranická Sigma. A také zde odpočívají bratři Chromí, kteří objevili nedaleké Zbrašovské aragonitové jeskyně.