Mám ve sbírce i dětské botičky Bohumila Hrabala, pochlubila se herečka a výtvarnice Iva Hüttnerová

Iva Hüttnerová
Iva Hüttnerová

Herečka a výtvarnice Iva Hüttnerová při malování ráda poslouchá rádio. A i když si zvykla malovat za běžného provozu rodinného života, nejlépe se jí podle jejích slov maluje večer, kdy jsou už všichni někde zalezlí a v domě je ticho a klid. Celý život je navíc vášnivou sběratelkou starých věcí, které pravidelně vystavuje. A poslední dobou se jí daří i jako herečce. S tím vším se svěřila v rozhovoru s Lubošem Xaverem Veselým.

Zda je její hlavní profesí herectví nebo malířství, nedokáže říct. „Ono se to celý můj život tak hezky prolíná. Jednou převažuje herectví, jindy zase malování.“ V současné době toho má ale opravdu hodně. „Kromě divadelního představení Domácí@štěstí.hned, což je inscenace, kterou speciálně pro mě napsal Jiří Just a ve které účinkuji s Míšou Dolinovou a Davidem Suchařípou, jsem si přibrala ještě muzikál. Hraju v Divadle Broadway v Kvítku mandragory, kde i zpívám, a to mě taky moc baví,“ říká Iva Hüttnerová. Do toho začala natáčet nový televizní seriál, ve kterém má podle svých slov hezkou a i docela velkou roli.

Během povídání zavzpomínala i na období, kdy dostávala role protivných nepříjemných učitelek, které ji na jistou dobu nešťastně zaškatulkovaly. „První film, ve kterém jsem hrála protivnou učitelku, byl ,Co je vám, doktore?‘ se Zdeňkem Svěrákem od Víta Olmera. A pak mě i další režiséři obsazovali do podobných rolí,“ vysvětluje herečka.

Sama má prý nejraději tragikomické role. A proto s největší láskou vzpomíná na postavu strýce Pepina v Hrabalových Postřižinách, ve které excelovala v sedmdesátých a osmdesátých letech v divadelním souboru Divadlo na okraji.

Sbírka našla stálé místo na zámku Chyše

Coby výtvarnice maluje nejčastěji olejovými barvami, díky kterým může své obrazy opravovat a předělávat. A jestli jí do malování doma někdo mluví? „Můj muž je vystudovaný inženýr, a tak má na věci úplně jiný pohled než já. Jednou jsem třeba malovala nádhernou lodičku a on šel kolem a řekl mi: Jak to máš ty plachty? To by ti nejelo,“ usmívá se Iva Hüttnerová.

Kromě hraní a malování je už víc než čtyřicet let vášnivou sběratelkou starých věcí. „Dřív jsem je schraňovala na půdě a čas od času je někde vystavila, ale s tím byla strašná práce. Teď jsem konečně našla místo, kde je z nich stálá expozice - na zámku Chyše u Lubence,“ říká spokojeně. Za nejvzácnější kousky považuje ty, které mají nějaký příběh. A také ty, které patřily známým osobnostem. „Mám dětské botičky Bohumila Hrabala, rukavičky paní Marie Hrabalové – jeho maminky, taneční střevíčky Elišky Junkové. A nejvíc věcí mám od mé velké oblíbenkyně Emmy Destinové, například její školní sešit, památník, šál,“ vypočítává pyšná sběratelka.

Velkou vášní a zároveň chloubou Ivy Hüttnerové je také zahrada. Co na ní nejvíc oceňuje a jak se o ni stará? Poslechněte si záznam celého rozhovoru.