Masakr

Ale povězme si nejprve, jak význam toho slova definuje Slovník spisovného jazyka českého. Stručně: masakr je "hromadné vraždění, krveprolití". Od něj odvozené sloveso masakrovat pak znamená "hromadně vraždit, povraždit". Slovník také v poznámce uvádí, že slova masakr a masakrovat pocházejí z francouzštiny, a tak nápad, že by slovo masakr nějak mohlo souviset s podobným výrazem maso nevypadá pravdivě. Přestože by souvislost mohlo naznačovat i dnes jazykově módní slovní spojení to je maso, kterým označujeme emotivně působící události, například právě masakry. Slovo maso, kterým pojmenováváme "měkkou hmotu živočišného tělo", jak se píše ve slovníku, je domácí, tedy slovanské, a i když se přesně neví, jak se ke Slovanům dostalo, z francouzštiny to určitě nebylo a s masakrem jazykově nesouvisí.

Michal Novotný

Další podobné slovo je masa. Tím pojmenováváme jednak hmotu a jednak velké množství lidí. Přídavné jméno masový pak znamená hromadný a tady se zdá být souvislost s masakrem, to je přece hromadné, masové vraždění. Ani tato souvislost však podle odborníků neexistuje. Výraz masa je z latinského massa, které původně znamenalo tvárná hmota, těsto a z toho se přeneslo na masu lidí, na dav, který je, jak věděli už staří Římané, tvárný jako těsto. Podle některých z významu těsto pochází výraz masáž. Když masírujeme, jako bychom hnětli těsto. Jiní odborníci však tvrdí, že otcem masáže je arabské massa, které znamená dotýkat se. V každém případě masáž do Evropy přinesli Arabové. Ale vraťme se k masakru, který tedy nemá nic společného ani s masem, ani s masou, ani s masáží. Původní francouzské massacre je ze starofrancouzského macecrer, zabíjet, porážet dobytek.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.