Mech by mohl vyrábět lidské proteiny

13. květen 2009

Geneticky modifikované rostliny mechu by zřejmě mohly sloužit jako "továrny" na lidské proteiny.

Rostliny a živočichy dělí velká evoluční vzdálenost, kvůli které biotechnologové tradičně dělí předměty svého zájmu na "zelené" a "červené". Savčí geny je sice možné vnést do rostlin, ale k tomu, aby podle nich vznikaly proteiny, je obvykle potřeba upravit začátek a konec genu. Podle těchto sekvencí totiž buněčná mašinerie rozpozná, kde má s přepisem genu začít a kde skončit. Němečtí biotechnologové ovšem zjistili, že přepis neupravených savčích genů do proteinů bez problémů zvládají rostlinky mechu. Důvodem překvapivé kompatibility je zřejmě starobylost mechů, které se naposledy výrazně změnily před 450 miliony let, kdy vystoupily z vody na souš.

Biotechnologové vnesli do genomu mechu čepenky odstálé (Physcomitrella patens) geny lidského vaskulárního endoteliálního růstového faktoru - tedy protein, který umožňuje růst nových cév. Dosud se stejně jako jiné lidské proteiny získával z buněčných kultur pěstovaných v bioreaktorech. Produkce těchto látek v modifikovaných rostlinách mechu podle článku v odborném časopise Plant Biotechnology Journal nabízí zajímavou alternativu. Pěstování mechu by bylo výrazně levnější než udržování buněčné kultury, která vyžaduje stálou teplotu, přísun živin a sterilní podmínky. Pokud se modifikovaný mech osvědčí, mohl by teoreticky uspokojit poptávku po takzvaných terapeutických proteinech, z nichž nejznámější je patrně inzulín.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.