Medonosné rostliny v zahradě – hezké na pohled i užitečné
Doposud jsme se domnívali, že hmyz si k „návštěvě“ vybírá květiny, které obsahují nejvíce pylu či nektaru. A pak přišla skupina vědců s názorem, že včely a čmeláci preferují „teplé rostliny“ a umějí rozeznávat barvy.
Právě podle barev prý odhadují teplotu rostliny, na které hodlají přistát. Teplejší rostliny využívají k udržení své tělesné teploty a k tomu, aby ušetřili energii. Na další výsledky výzkumů se čeká. Ale které rostliny jsou takzvaně medonosné, to víme už teď.
Na polích to bývá jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice či kmín.
Mezi medonosné luční rostliny řadíme pampelišku, diviznu, mateřídoušku, hluchavku nebo čekanku.
V zahradě vysazujeme rostliny tak, aby byla „pastva pro hmyz“ zajištěná od jara do podzimu. Na jaře včelky rády usednou na vřesovce, talovíny nebo svazenky (pokud podél silnic vídáte pole kvetoucí blankytnou modří, je to právě svazenka vratičolistá).
V létě hmyz nadchne tymián, mateřídoušky, levandule, jablečník, šanta, yzop, dobromysl, máta. A na přelomu léta a podzimu slunečnice, vřes nebo starček. Pokud už vám kvetl břečťan, víte, že je v době květu také v obležení hmyzu. V lese zase potěší ostružiník nebo sléz.
A kvetoucí stromy? Nejen ty ovocné, ale i jerlín, jírovec, akát, lípa, javor, olše, vrba a další se řadí mezi medonosné.
„Kromě rostlin bychom neměli zapomínat ani na vodu. Stačí umístit do zahrady jednoduché pítko, třeba starý žlab. Na hladinu položit dřívko, aby hmyz mohl dosednout, pít a neutopil se,“ popisuje Jarmila Skružná, kurátorka Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji a dodává: „Brzy také u nás v botanické zahradě otevřeme novou expozici Medonosných rostlin. Přijďte se podívat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
