Metabolickým syndromem trpí v Česku 30 procent lidí, nejste mezi nimi?

10. říjen 2013

Probírali jsme metabolický syndrom. Dozvěděli jste se například, co se za tímto pojmem skrývá, koho nejčastěji postihuje, jak se léčí a co obnáší.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak jsme trochu si zacvičili, musím říct, že i doktorka Kateřina Cajthamlová, kterou tímto vítám, dobrý den.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Si tak jako pohupovala do rytmu. Písnička nás rozpohybovala, no, o pohybu budeme mluvit a nejen o něm v souvislosti s metabolickým syndromem, o kterém se také mluví jako o smrtícím kvartetu, dnes možná kvintetu. Všechno vysvětlíme. Jak se vlastně došlo, paní doktorko, k tomu metabolickému syndromu?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já mám pocit, že o metabolickém syndromu dodnes příliš mnoho našich lidí neví. Přitom metabolický syndrom je v podstatě epidemie a rozšiřuje se po celém světě. U nás zhruba 30 % lidí jím trpí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
30 % lidí, ne obézních, ale obecně lidí?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lidí, ano. Tím, že se rozšiřuje obezita, u nás už má nadváhu 60 % dospělé populace a z toho zhruba polovina trpí metabolickým syndrome, tak prostě je to 30 % lidí. Což je hodně. Takže všichni našpicujte uši, jestli ho náhodou nemáte. První se vždycky lidé vážili, to znamená, že si zjišťovali úbytky na váze. Už jsme tady několikrát říkali, že kilo svalu kilo tuku váží stejně, posléze se začlo vztahovat to, kolik, kdo váží na jeho výšku, vzniknul body mass index. Podle řady studií ten body mass index 20 až 25 je ten, který prodlužuje život a snižuje výskyt kardiovaskulárních komplikací, ale podle baltimorské studie, která není zas tak stará, už se to posunuje na 25 až 28, čili už je jasné, že jenom vážit málo není dobrý nápad, a začalo se studovat jak vlastně vypadá ten člověk, který váží nějaká kila a začly se zkoumat vlastně kvalitativní rysy, to znamená, jak je to, ten tuk rozložený na těle.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je takové to klasické hruška a jablko?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, zjistilo se, že ten typ hruška, ten takzvaný gynoidní, čili pro ženy typický, kdy jsou širší boky a širší dolní končetiny zdaleka není tak závažný jako ten takzvaný mužský, ale trpí jím klidně i ženy, to znamená obezita typu jablko, kde hlavní problém je vlastně, že ten tuk se hromadí kolem tepelného jádra těla, čili kolem břicha. Další fáze byla, že se tedy měřil poměr pas - boky. To mělo být u muže větší než 1, ten rozměr, u ženy menší 0,85. Pak se zjistilo, že vlastně stačí měřit pouhý obvod pasu, že to už dost značně koreluje, neboli tedy souvisí s výskytem viscerálního tuku, který se zjistil, že je velmi nebezpečný, působí právě tu obezitu typu jablko. Je to tuk, který nejde odsát, je v dutině břišní a vlastně nějakým způsobem reaguje na chyby v životním stylu. Takže se začlo měřit v pase, nejdřív v místě takzvaného krejčovského pasu, teď už se měří v místě takzvaného antropometrického, to jsme tady říkali.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co je to krejčovský pas a antropometrický?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ten krejčovský je ten nejužší, to znamená, že si změříte v tom nejužším místě. Antropometrický je ten, který je mezi kostními strukturami, to znamená dolní část žeber a horní část kosti kyčelní. No, a zjistilo se, že vlastně ty genetické faktory a ty faktory životního stylu jsou zhruba 1:1 ve výskytu už právě metabolického syndromu, který nově definoval až v roce 88 pan Reaven. Definoval ho jako vlastně rizikové kvarteto, posléze kvinteto, kde dominuje takzvaná inzulinorezistence, to znamená snížená citlivost tkání na inzulin, ze které potom vyplývají další věci, které vlastně definují metabolický syndrom tak, jak si ho říkáme dnes.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Probereme to i po písničce ve vysílání Českého rozhlasu Region, rádio vašeho kraje. Připomínám, že posloucháte seriál Hubněte zdravě a ptát se samozřejmě můžete i vy, pokud máte nějaký doplňující dotaz nebo třeba podobný problém. Číslo do studia je 2215553777. Zpívá teď Věra Martinová.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Slovní spojené metabolický syndrom dominuje dnešnímu vysílání a seriálu Hubněte zdravě, hubneme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a i vy se můžete ptát, připomínám číslo do studia 2215553777. Probrali jsme se trochu tou historií.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale co to je ten metabolický syndrom vlastně, jak je definován lékařky?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, definován je jako souběh nebo souběžný výskyt tří metabolických onemocnění, což je cukrovka druhého typu, obezita, taková ta typu jablko, a vysoký krevní tlak, čili hypertenze. Tohle to je ta základní definice, která v průběhu let byla dál precizována nebo jako upřesňována. Čili pan Reaven v roce 1988 vlastně definoval výskyt metabolického syndromu jako pět základních věcí. To znamená první a základní, která ho působí, je snížená citlivost na inzulin, zejména ve svalech. Čili takzvaná inzulinorezistence. Z té potom vycházejí další věci. Porucha glukózové tolerance, čili diabetes druhého typu. To je ten, který není závislý na inzulinu, ale je závislý na tom, co děláme, jak se pohybujeme, jak jíme pravidelně, jaká je naše úroveň stresu. Potom další bod je zvýšená hladina inzulinu v krvi a další je vysoký cholesterol, takový ten lump, čili VLDL a nízký cholesterol hodný, čili HDL a další je primární, neboli taková říká se jí esenciální bez nějaké zvláštní další příčiny hypertenze, čili zvýšený krevní tlak. Dnes v roce teda 2005 to bylo ještě rozpracováno a už máme zhruba 100 sledovaných jevů, které různě ve své kombinaci vlastně určují, že se jedná o metabolický syndrom. V dnešní době ta definice vlastně už je daleko širší, vychází ze společného zasedání diabetologických společností v Americe a v Evropě a je tam vlastně už ne čtyři, ne pět, ale dva, čtyři, šest, sedm různých vlastně jevů, které definují metabolický syndrom. Ty první jsou poruchy, které se týkají regulace metabolismu glukózy, konkrétně glukózy. Čili porušená tolerance na glukózu, neboli takové to, že máme na lačno vyšší cukr, když nám dají napít takový ten roztok definovaný, tak stoupá rychleji glykemie než by měla, pomaleji klesá, čili porucha glukózové tolerance. Patří sem už i to, že někdo během těhotenství má takzvaně těhotenskou cukrovku. Tak toto už může být první varující příznak, že by mohl vyvinout v dalším věku metabolický syndrom a cukrovkou onemocnět a poruchy vylučování inzulinu. To je vlastně to, co to celé působí. Další je tedy ta esenciální hypertenze, čili zvýšený krevní tlak, který se zase týká toho, že tělo zadržuje sodík, tím zadržuje vodu nadbytečnou, různým způsobem se vylučují hormony kůry nadledvin, a to takovým způsobem, že se vlastně zužují cévy, zvyšuje se tonus jednoho z vegetativních nervových systémů, čili zvyšuje se tep, zvyšuje se tlak, zužují se cévy. Další jsou změny na těle toho člověka, těch si naši posluchači všimnou zřejmě první.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já právě celou dobu přemýšlím, jak to můžeme my jako laici nebo případní pacienti sami odhalit? Velmi těžko.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, my to zjistíme až v kroce tři, to znamená, když už naše tělo začíná vypadat nějak jinak. Ale předtím už můžeme mít poruchu tolerance glukózy, proto neustále apelujeme na to choďte k lékaři, absolvujte preventivní vyšetření, měřte si krevní tlak, protože tyhle dvě věci jsou vidět dřív než je člověk obézní. Takže ta třetí věc je už výskyt obezity, začíná se zvětšovat objem břicha vlivem neboli vinou toho, že se zvětšuje množství viscerálního tuku, to je ten útrobní tuk. Další může ubývat postupně svalová hmota a u dětí bývá nízká porodní hmotnost, to znamená, to dítě se narodí maličké. Další jsou změny metabolismu tuků, o těch už jsme mluvili, vedle těch změn cholesterolu, další je zvýšená hladina triglyceridů, tam ta hranice je nad 1,7 jestli někdo náhodou chodíte na prevenci. Další je, že vlastně se zvýšeně syntetizuje cholesterol, čili může stoupat proto, protože ho tělo vyrábí větší množství. No, a to další, to už jsou věci, které vlastně člověk zjistí jenom pokud chodí k lékaři, absolvuje nějaká vyšetření, to znamená, může se mu měnit srážlivost krve, to samozřejmě dělá zvýšené riziko ucpávání cév, nebo naopak krvácení. Potom něco, co zajímá muže, hormonální odchylky, snižuje se hladina testosteronu u mužů, u žen zase naopak se zvyšují hladiny mužských pohlavním hormonů, může se vyvíjet polycystická ovaria, to znamená ženy mohou mít třeba vousy, prostě to už jako si všimnou většinou. No, a další jsou ty typické psychické změny, které nám popisují lidé, kteří nestačí obědvat, snídat pořádně se vlastně nenají přes den, to znamená takový ten syndrom jedení v noci, ty nájezdy. Další, že ten člověk má vlastně nutkavý vztah k tučnému, sladkému maloobjemovému vysokoenergetickému jídlu, vyvíjí se mu deprese a mohou se vyvíjet psychické choroby. To znamená zejména teda schizofrenie nebo výrazný chronický stres. Vidíte, že těch věcí je spousta, v podstatě každý z nás, kdo nás poslouchá, by si mohl tak napočítat tři, čtyři věci, které má, a to vysvětluje to strašlivé číslo, o kterém jsme mluvili na začátku, že metabolickým syndromem opravdu trpí až 30 % naší populace.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Metabolický syndrom. Zní to skoro jako zaklínadlo a věnujeme se mu dnes v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Ptejte se i vy, máte-li svou otázku, klidně ji položte přes telefon 221553777. Z těch mnoha věcí mě zaujalo to, že jste mluvila i o tom, že se týká metabolický syndrom z hlediska postavy, zejména toho mužského typu obezity takzvaného jablka, z čehož ode mě vzniká otázka, jestli to se týká víc těch mužů a jejich pivních břichů než žen, tohle onemocnění, nebo ne?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Sice máte dneska pivo jako další téma, ale bohužel metabolický syndrom si nevybírá z hlediska pohlaví, to znamená, že se týká mužů i žen. To původní dělení obezity na hruška a jablko, to znamená víc ten ženský typ, víc ten mužský typ, to bylo jenom proto, protože prostě v té době, kdy se tohle to vlastně řešilo, tak se ještě o tom, jak vypadá metabolický syndrom, příliš mnoho nevědělo a těch lidí, kteří chodili na redukci hmotnosti, bylo asi méně než v současné době. Dnes ta epidemie vzrůstá zejména tím, že lidé se nehýbají, to znamená, že obezitu takzvaného mužského typu klidně trpí ženy a trpí ve stejné míře.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to dědičné třeba?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je zajímavá otázka, tady ještě bych chtěla říct, že co se obezity týče, tak lidé většinou chtějí v krátkém čase zhubnout velké množství kilogramů. Já jsem se snažila v tom začátku vysvětlit, že o hmotnosti to není a projevuje se to vlastně i v prognóze metabolického syndromu, protože tam je lepší zhubnout kolem 10 % své vstupní hmotnosti a udržovat dlouhodobě tu sníženou hmotnost, protože tam se snižuje riziko cukrovky, snižuje se riziko nádorových onemocnění souvisejících s obezitou o 50 % a riziko kardiovaskulárních o 20 %. Pokud se zhubne rychleji víc, tak zas naopak ta rizika kupodivu narůstají.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co to je rychleji a víc nebo můžeme maximálně těch 10 kilo zhubnout v nějakém čase?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to na delší dobu, což se počítá zhruba na 5 let minimálně.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Za těch 5 let zhubnout 10 kilo?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, zhubnout 10 % své hmotnosti, zhruba 10 kilo, ale udržovat si to po dobu pěti let, to znamená nehubnout jako rychleji víc.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pak můžeme hubnout zase o něco?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pak můžeme možná zase hubnout, ale je důležité zjistit, jestli vlastně nemáme už cukrovku, nemáme vysoký krevní tlak. Tam potom by měli hubnout z mechanických příčin.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže je to takový ten čas, abychom získali čas na to, aby lékař zkontroloval, jestli je všechno v pořádku, nerozvíjí se nám nějaké jiné onemocnění nebo tak?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to proto, aby ten systém se přizpůsobil na tu novou hmotnost a změnil si svoje hormonální regulace a vlastně zrušil tvorbu viscerálního tuku. Pokud hubneme rychle, tak se ten viscerální tuk ztrácet nemusí. Ptali jsme se dědičnost, lidé se na ní strašně vymlouvají ve věci obezity, čili je to 1:1, 50 % je dědičnost, 50 % je ostatní faktory, což je stres, výchova, já nevím jídlo, pohyb a tak dále, část z toho je rovněž geneticky dána. Čili čisté dědičnosti, co se týče těch sedmi rysů, jsou vlastně poměrně nízké, týkají se teda čísla pod čtvrtinu, čili pod 25 %. Jediné, co je dědičné hodně, je hladina HDL, čili toho hodného cholesterolu, ale to souvisí s tím, že je dědičná výška, dědičné množství svalové hmoty a ten HDL cholesterol s tímhle souvisí. Ale stejně je to pořád 43 %. Čili opravdu není pravda, že jsme jakýmsi způsobem odsouzeni svou genetikou k tomu, abychom měli metabolický syndrom nebo byli obézní, je to výmluva a není tomu tak.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Můžeme si za to sami a za to prostředí, ve kterém se pohybujeme.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vím, že máme málo času, tak v krátkosti aspoň jaká je cesta ven, co dodržovat kromě toho, že nehubnout tedy rychleji, jaké další věci?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak rozhodně musíme chodit pravidelně k lékaři a zjišťovat ty parametry našich laboratorních hodnot plus znát hodnotu svého krevního tlaku, určitě znát hodnotu svého cholesterolu. I kdybychom si to měli zaplatit. Musíme se při hubnutí měřit v pase, nikoli vážit, to je opravdu jedno ze základních poučení, které bych chtěla, aby každý, kdo nás dnes poslouchá, si držel. To znamená vždycky hubnutí v pase je to, co má zdravotní důsledky pozitivní. Zatímco hubnutí na kila se může, pokud se přežene, obrátit i v něco negativního. A další, musíme se starat o pravidelnost, a protože hlavní je inzulinorezistence ve svalech, musíme se starat o pravidelný pohyb, bez pohybu se metabolickému syndromu nevyhneme.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová dnes ve vysílání Hubněte zdravě na Regionu. Tímto se také loučíme a pro příště budeme mluvit o polévkách, to trochu odlehčíme.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Těším se na to, přeji všem, aby se změřili v pase a zjistili, že tam mají hodnoty menší než rizikové. Na shledanou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se krásně. No, a za malou chvíli klasika českého humoru a nezapomeňte, že fungujeme také na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio