Mezi bunkry z 30. let na Staroměstsku stojí i unikátní dvojčata

2. květen 2020

Pohraniční opevnění z konce 30. let minulého století je spojováno zejména s oblastí východních Čech a Ostravska. Málo známá je staroměstská pevnostní oblast navazující na Králické opevnění a zasahující až do oblasti Jeseníků. Přímo nad Starým Městem pod Sněžníkem se nachází unikátní dvojice bunkrů, o které se stará vojenský spolek Beton bunker club Kromfelzov.

Výstavba těžkého opevnění na Staroměstsku byla řízena Ženijním skupinovým velitelstvím I, které mělo své sídlo přímo ve Starém Městě pod Sněžníkem. Přestože zde tato organizace sídlila už od roku 1935, první objekty se v horách kolem města začaly budovat až v roce 1938.

Linie opevnění začínala na vrchu Maliník nad Dolní Moravou a přes hřeben Sušiny přešla na Staroměstsko, odkud pokračovala k severnímu okraji Starého Města a pak dále přes Kutný vrch k Branné. Zde se už začaly jednotlivé bunkry šplhat po úbočí Hrubého Jeseníku až k vrcholu Šerák. Celkově mělo být vybudováno 64 pěchotních srubů a jeden srub dělostřelecký. Tato linie byla doplněna o objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, které byly budovány už od roku 1937.

Sousední srub StM S 31 a Borek je zdrcadlovou kopií přístupného bunkru

K dnes přístupným stavbám těžkého opevnění na Staroměstsku patří unikátní dvojitý bunkr, který stojí na ostrohu nad někdejší zotavovnou Morava na severním okraji města. Jedná se o dva zrcadlově otočené stejné objekty s označením StM S 31a „Borek“ a StM S 31b „Ozdravovna“.

Původně měl na ostrožně nad městem stát jen jeden velký objekt, která měl chránit obě křídla najednou. Protože by však jeho stavba byla logisticky, technicky i finančně náročná a navíc by objekt svou velkou plochou působil na nepřítele jako snadný cíl, byly nakonec vybudovány dva samostatné izolované jednostranné pěchotní sruby. „Áčko“ mělo za úkol bránit údolí říčky Krupé a navazovat na linii mířící k hřebeni Sušiny, „béčko“ mělo ostřelovat údolí Vrbenského potoka a chránit linii směřující ke Kutnému vrchu.

Každý bunkr měl svou studnu vrtanou do skály

Stavbu zahájila v září 1938 stavební firma Jana Bořkovce z Prahy a do obsazení pohraničí stihla pouze hrubou betonáž a část omítek. Zbytek nebyl dokončen a po Mnichovu se stavbaři stáhli spolu s vojáky do vnitrozemí.

Z bunkrů byly za okupace odstraněny některé střílny. V roce 1945 byl srub Ozdravovna poškozen výstřelem ze sovětského děla. Následné poškození je podle legendy dílem poválečných havířů ze zdejších rudných dolů, kteří zde prý zkoušeli nálože využívané jinak při odstřelech v šachtách.

Oba bunkry spravují nadšenci z Beton Bunker clubu Kronfelzov. Zatímco Borek slouží jako zázemí klubu, do srubu Ozdravovna lze po objednání nahlédnout s průvodcem.

autor: kbz
Spustit audio