Michaela Peterková: Zdravé sebevědomí vzniká v rodině

PhDr. Michaela Peterková
PhDr. Michaela Peterková

S psycholožkou a psychoterapeutkou PhDr. Michaelou Peterkovou jsme si povídali o tom, jak se rodí zdravé sebevědomí člověka.

Probírali jsme, proč je sebevědomí pro člověka důležité. Věnovali jsme se problémům, které lidé řeší kvůli tomu, že si nevěří a nemají k sobě dobrý vztah. Mluvili jsme o tom, jak je možné tyto problémy řešit.

Sebevědomí je složenina dvou slov odkazující k faktu, že člověk o sobě něco ví. Z toho pohledu tedy sebevědomí znamená mít přehled o svých osobnostních vlastnostech, slabinách, schopnostech a jejich limitech.

Sebevědomý člověk věří ve své schopnosti

Nejen v laické mluvě se ovšem pojem sebevědomí používá i pro míru, v jaké člověk věří sobě a svým schopnostem, což se jinak označuje jako sebedůvěra. Do rodiny patří i sebehodnocení, sebejistota, sebeúcta a snad i další podobná označení.

Sebevědomí, sebedůvěra a spol. je základním postojem k sobě samému. Projevuje se ve třech oblastech – v myšlení, emocích i chování. Je to tedy soubor informací a domněnek, citových prožitků a hodnocení a realizací těchto podkladů v chování a jednání.

Jde o postoj, který je v samých základech osobnosti. Vysvětluje to, proč je tak obtížné sebevědomí změnit. Prorůstá "odspoda" do různých oblastí naší psychické reality a je součástí mnoha návyků v uvažování a citovém prožívání.

Sebevědomí (ilustrační foto)

Zdravé sebevědomí vzniká v rodině

„Na druhou stranu se ovšem u mnoha klientů setkáváme s ulehčením, když zjistí, že jejich problémy, které oni považovali za početné a různého původu (např. třes rukou, žaludeční potíže, katastrofické myšlenky a strach z autorit), jsou vlastně problémem jediným,“ shrnuje Michaela Peterková.

Člověk se sebevědomou bytostí podle všeho nerodí. Po příchodu na svět jsme dlouho závislí na péči a hodnocení jiných lidí, lidí silnějších, větších a zákonitě šikovnějších a schopnějších, než jsme sami.

Rodíme se nicméně s potenciálem zdravého sebevědomí dosáhnout. Nejjednodušší cestou k naplnění tohoto potenciálu je ocitnout se v péči rodičů, kteří ho umí rozvinout. Takové štěstí bohužel nemá zdaleka každý. „Většinou tedy nezbývá, než se o svou sebedůvěru poprat v dospělém věku,“ uzavírá psycholožka Michaela Peterková.