Michl z ČNB: Do roka se inflace zase sníží, teď se pohybujeme mezi lockdownem a naskočením ekonomiky

„Jde ale patrně o dočasný jev, který by měl v horizontu měsíců začít odeznívat,“ domnívá se Marek.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Inflace v Česku rekordně roste, loni nejvíce zasáhla nižší vrstvy – kvůli cenám potravin a bydlení

Že není důvod k obavám, si myslí i Michl: „Ekonomiky po lockdownu naskočily. A jak začaly růst, tak firmy začaly dohánět výrobu. Je to všude ve světě. Tento půlrok to bude vyšší, ale do roka se inflace zase sníží.“

A varuje před zvyšováním inflačního očekávání. Coby člen rady ČNB pak doporučuje nechat věcem volný průběh.

„Je to nenormální situace v ekonomice, je to pohyb mezi extrémy: Loni jsme řešili lockdown a teď naopak ekonomiky rychle naskočily. Stabilizují se,“ ujišťuje a velkým centrálním bankám, jako je americká nebo evropská, radí omezit nakupování dluhopisů, čímž k tvorbě inflace přispívají.

Dalším důležitým faktorem pro zbrzdění tohoto ekonomického procesu je pak snižování státních dluhů a narovnávání veřejných rozpočtů v jednotlivých zemích, míní Michl.

Centrální banka bude reagovat, aby inflaci vrátila do normálních kolejí. Zvýšení úrokových sazeb je zcela adekvátní odpověď.
David Marek

David Marek si ale nemyslí, že ČNB bude jen stát se založenýma rukama: „Centrální banka reaguje a bude reagovat, aby inflaci vrátila do normálních kolejí. V situaci, kdy se nám některé segmenty ekonomiky začínají opět přehřívat, je zvýšení úrokových sazeb zcela adekvátní odpověď.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Inflace tu byla vždy, teď ji jen pocítí všichni

Pokud by měnová politika na podobný vývoj v ekonomice nereagovala, byla by Česká národní banka prakticky nepotřebnou institucí, tvrdí Marek. A doplňuje, že v září by ze strany ČNB mohlo dojít ke zvýšení úrokových sazeb až o půl procentního bodu.

Marek považuje za možné, že jedním z faktorů, které přispěly k růstu inflace, je i letošní zrušení superhrubé mzdy. Mnohem výraznější objem prostředků ale plyne z úspor, které vznikly domácnostem během posledního roku a půl.

Pokud jde o kombinaci rostoucích cen bydlení, energií a potravin, to nejhůř zasáhne mladší nízkopříjmové rodiny, které nemají vlastní bydlení, uzavírá první zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký.

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové.