Místo, kde čert vzteky praštil o zem kamenným sloupem, najdete na Vyšehradě

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Denně na Vyšehrad míří mnoho turistů i Pražanů

Na jednom z nejnavštěvovanějších míst Prahy, Vyšehradě, turista navštíví baziliku svatého Petra a Pavla, pokloní se slavným osobnostem na vyšehradském hřbitově, ale je pravděpodobné, že prakticky mine místo opředené legendami - takzvané Čertovy sloupy.

Mezi ulicemi K Rotundě a V pevnosti naproti novému děkanství leží nejrozsáhlejší vyšehradský park - Karlachovy sady. Jméno dostaly po někdejším proboštovi vyšehradské kapituly Mikuláši Karlachovi, který dal impuls k založení sadů.

Park byl zprvu oplocený a neveřejný, v roce 1948 byl však zestátněn. Započala jeho rozsáhlá úprava, bylo odstraněno oplocení, obnoveny trávníky a cesty. Park byl rozšířen a zpřístupněn veřejnosti. V roce 1999 se pak sady dočkaly významné rekonstrukce podle projektu architekta Otakara Kuči.

V místě bývalé strážnice tady však padne návštěvníkův zrak zejména na takzvané Čertovy sloupy - tři kusy kamene, které jsou o sebe navzájem opřeny. Dohromady váží dvě a půl tuny a měří téměř šest metrů.

Čertovy sloupy

Pověst praví, že sloup přinesl na Vyšehrad čert při sázce o upsanou duši

Když na sloupy svítí slunce, vydávají mírný sirný zápach, a tak asi vznikla následující pověst: vyšehradský kanovník neměl peníze na dluhy z hraní karet, a tak se upsal čertu. Když se přiblížil čas následovat ho do pekla, začal kanovník svého úpisu litovat. A proto se vsadil s čertem Zardanem, že odslouží mši dřív, než pekelník přinese na Vyšehrad sloup ze Svatopetrského chrámu v Římě. Když kanovník vyhraje, do pekla nepůjde.

Vyhrát chtěl samozřejmě i čert – a to podvodem, vzal sloup z bližšího chrámu. Za to ho svatý Petr srazil do moře. Proto čert na Vyšehrad přiletěl až po mši a sázku prohrál. Vzteky mrštil sloupem o střechu kostela, ta se propadla, sloup spadl na podlahu a rozlomil se na tři kusy. Ty skutečně dříve stávaly v kostele. Až do doby Josefa II., který je nařídil přemístit ven.

Jiná pověst praví, že sloup dal vystřelit roku 1420 při obléhání Vyšehradu husity hejtman jménem Čert. Tomu však zdaleka neodpovídají tehdejší technické možnosti.

Ti, kteří na čerty nevěří, se domnívají, že sloupy mohou být dávným časoměřičem či milníkem. Někteří mluví o sloupu jako středověkém pranýři. Snad nejpravděpodobnější je představa sloupu jako původní součásti románské baziliky sv. Petra z 11. nebo 12. století. Ale znáte to – čert ví!


Zvětšit mapu

Spustit audio