Mlýn Filotense Rosy je posledním z původně několika desítek větrných mlýnů na Bílovecku
Mlýnů na větrných kopcích Bílovecka původně stávalo na šedesát. S příchodem modernějších a účinnějších způsobů pohonu mlecích zařízení ale postupně mizely. V tomto se obilí za pomoci větru mlelo a šrotovalo až do roku 1942. A Filotens Rosa, sedlák ze Staré Vsi, byl údajně jeho posledním majitelem. Podle jiných pramenů to byl Alois Schurek.
Jistý není ani fakt, od kdy tady mlýn, na kopci poblíž osady Horní Nový Dvůr u Staré Vsi na Bílovecku, vlastně stojí. Podle bývalého kronikáře města Bílovce Zdeňka Kuchty sem byl převezen z blízkého Leskovce v roce 1910. Ostatně heslo Mlýn, který putoval krajinou, láká v letní sezóně zájemce o komentovanou prohlídku této pozoruhodné technické památky, která je zahrnuta do Technotrasy surové krásy Moravskoslezského kraje.
Dřevěnou patrovou budovou se čtyřmi mohutnými větrnými lopatkami vás provede novodobý pan mlynář. Popíše vám celý proces mletí obilí, ale soukolí mlýna bohužel do chodu neuvede. Dodnes totiž místní nadšenci nevědí, jak na to. Důvodem je unikátní mlecí soustava, která byla bývalým majitelem zmodernizována. A to tak, že žádná podobná u nás prý není, a tudíž bílovečtí nemají kde zjistit, jak funguje.
Přesto je prohlídka mlýna skutečným zážitkem. Třeba už proto, že zjistíte, v jaké šalandičce mlynář pobýval. Úzká malá obytná místnůstka moc pohodlí neskýtala, ale když se mlelo, na lenošení stejně nebyl čas. Ostatně namlít obilí si i přes výše zmíněnou potíž mohou zájemci i dnes. A to na malém ručním kamenném mlýnku, který je jim při prohlídkách k dispozici. Termíny sezónních komentovaných prohlídek jsou zveřejněny na stránkách Kulturního centra v Bílovci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
