Mlýn na staré báby v Kolovči na Plzeňsku mele už 150 let
Velkým dílem recesistické strojní zařízení sestavil roku 1863 místní občan – vynálezce a vizionář – Matěj Černý. Mlýn přemílá staré báby na mladá děvčata jen jednou za pět let. A tak ho už promazávají, protože bude mlít právě letos na tradiční kolovečské srpnové pouti.
Mlýn stojí za to navštívit i mimo kolovečské „bábomletí“, a to v místním muzeu techniky a řemesel. Tam najdete jedinou dochovanou přesnou kopii původního mlýna na parní a větrný pohon.
Jak vlastně mlýn na staré báby vznikl? Podle kolovečské tradice nic netušící občané provázeli po Kolovči o masopustu průvod masek, když v tom vyjel na ulici párem koní tažený podivný stroj s nápisem „Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1“, což znamenalo, že na vytvoření jedné krásné sličné panny bylo zapotřebí sedmi starých bab.
Obsluha stroje rychle na trakařích svážela staré báby a házela je násypkou do mlýna. Za okamžik pak vycházely z mlýna, za úžasu všech přítomných, krásné sličné panny. Mletí ale podle dochovaných zpráv brzy ustalo, protože starých bab rychle ubývalo a všechny zbývající báby se kvůli strachu z vynálezu raději schovaly.
Mele se jen jednou za pět let
Tehdejších Humoristických listů v roce 1879 napsal: „Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni Vám ji přemelou.“ V průběhu let se tradice „bábomletí“ o masopustu, později o kolovečské pouti, zachovala až do dnešní podoby. Největší změna v tradici mletí bab v Kolovči nastala v roce 1949. Tehdy byl upraven mlecí poměr na 1:1, čímž se snížila spotřeba starých bab.
Naposledy se mletí starých bab konalo v roce 2009. Právě letos tak máte jedinečnou příležitost kolovečskou tradici prožít. Jak nás ujistil ředitel muzea techniky a řemesel v Kolovči Martin Volf, bát se nemusí přijet ani babičky s vnoučaty, mletí už dnes podstupují jen dobrovolníci.
V muzeu techniky a řemesel v Kolovči na Plzeňsku kromě instalovaného „funkčního“ mlýna na staré báby najdete například i dobové pracovní stroje, ale také předměty zábavy od různých povozů po historická jízdní kola. Zajímavé jsou také expozice tradičních řemesel, například kartáčník, lazebník, dentista, šindelář, korýtník, slaměnkář, dráteník nebo madlířka a více než tři desítky dalších.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pod přehradou záplavy, nad ní sucho. Obce závislé na kachovské nádrži se bojí, co bude, až vyschne
-
ONLINE: ‚Nepřítel setrvává v defenzivě.‘ U Orichivu v Záporožské oblasti pokračovaly tvrdé boje
-
‚Estébák‘ a advokát. Policie stíhá dvojici za zpronevěru 50 milionů z advokátní úschovy
-
Vlast bych bránil, odmítám být ale spolupachatelem zločinu, tvrdí ruský pilot, který dezertoval