Moderní pětibojař David Svoboda: Po úspěchu na olympiádě jsem se snažil všem vyhovět a to mě zničilo

Moderní pětiboj je na olympijských hrách od roku 1912. Zahrnuje šerm, plavání, jízdu na koni, střelbu i běh a všechny tyto disciplíny ovládá David Svoboda. V roce 2012 vyhrál Olympijské hry v Londýně, celkově je držitelem 16 medailí a povedlo se mu zúčastnit tří olympiád.

Koně jako velké téma

Mít moderní pětiboj úplně bez koní by mu vadilo. O zrušení parkuru se podle něj zasadili hlavně ochránci zvířat a další aktivisté. „Mně nic jiného nezbylo, než se s tím smířit. Já jsem protestoval proti způsobu, jakým se ta změna přijala. My pětibojaři jsme dost konzervativní, přesto se změnám nebráníme. Ale tady se sportovců nikdo neptal. Rozhodlo se to trochu na sílu, a to mi vadilo. Byli jsme proti tomu, aby pětiboj ztratil jezdectví. Ta nová překážková disciplína je zajímavá a zábavná pro děti i dospělé, ale vyměnit to za jezdectví, se nám nezdá. Tak uvidíme, jak ještě uspějeme.“

Přesto to byl právě kůň, který mu zhatil velké šance na medaili na olympijských hrách v Pekingu. „Co se týče koní, to byl trochu adrenalinový prvek vždycky. Koně se losují a losování neznámého koně má určitá specifika. Je to napínavý a tenhle druh nervozity mám rád. To je v podstatě nárok na pětibojaře. Tak to bylo i zamýšleno při vzniku moderního pětiboje a cílem bylo, aby pětibojaři zvládli cokoliv kdykoliv.“

Každý kůň musí projít takzvaným test jumpingem. „To znamená, že musí projít soutěžní parkur. Organizátor by měl zajistit dobré a vyrovnané koně. S koněm si na sebe musíme zvyknout, konkrétně v Pekingu jsme na to měli asi jen 20 minut a stihli jsme skočit pět zkušebních skoků. Takže zrovna tady se dá říct, že udělal chybu organizátor, protože tady si vylámala zuby třetina závodníků, což není obvyklé. Když je to ale dobře připraveno, tak je to o umění.“

Nevyplatí se každému vyhovět

Své umění dokonale předvedl v Londýně, kde se mu na olympijských hrách podařilo vyhrát zlato. Byl to obrovský úspěch, o sport hned vzrostl zájem. Davida Svobodu to však semlelo. „Na to, co se dělo po mém návratu, se asi připravit nedá. Kdybych to žil podruhý, udělal bych všechno jinak. Tohle byl šok. Snažil jsem se všem vyhovět a to mě zničilo. Po roce jsem byl vyčerpanej. Teď bych si líp uspořádal priority a rozmyslel si, komu kejvnu a komu ne.“

V současné době dělá trenéra a s bratrem, dvojčetem Tomášem Svobodou, úspěšným triatlonistou, mají sen založit multisportovní školu.

Jaká disciplína ho bavila nejmíň a s jakou začínal nejpozději? Zhruba rok po Londýně přišly zdravotní potíže – uvažoval o konci kariéry? Jak je náročný jako trenér? Poslechněte si v pořadu Alex a host.