Mouchy si masožravé rostliny pletou s cukrárnou. Když past sklapne, kořist nemá šanci

20. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Některé masožravé rostliny nádherně kvetou

Kořistí masožravých rostlin se může stát nejen moucha, ale také sršeň nebo myš. Botanik František Pazdera propadl kouzlu masožravek už před 40 lety. Dnes jeho sbírka čítá několik stovek druhů. Svým nadšením získal řadu dalších pěstitelů.

Studenti Střední zemědělské školy v Rakovníku botanika Františka Pazderu dobře znají. Na škole dlouhá léta vyučuje hned několik předmětů a v minulosti vedl zdejší botanickou zahradu. Původně sám na škole studoval a právě z jedné studijní cesty na veletrh Země živitelka v Českých Budějovicích si přivezl první tři masožravé rostliny.

Masožravé rostliny kladou pasti rafinovaným způsobem. „Buď mají past adhezivní, lepivou jako třeba rosnatky a tučnice, kde se ten hmyz chytí a přilepí. Některé masožravé rostliny jako třeba láčkovky, špirlice, darlingtonie, heliamfory využívají takzvanou gravitační past. V principu je to láčka, do které hmyz nalákaný dobrotou vleze a na dně té pasti se doslova utopí,“ vysvětluje František Pazdera. „Jedinou masožravou rostlinou, která má aktivní past, je ta nejznámější, mucholapka podivná, u které Darwin tu masožravost objevil.“

Botanik František Pazdera se masožravým rostlinám věnuje už 40 let

Většina lidí si jako masožravou rostlinu vybaví slavnou Adélu z filmu Adéla ještě nevečeřela. Rosnatka Adélina prý opravdu existuje, ale vypadá jinak, než v představách filmového režiséra. „Režisér Lipský si z nás udělal trošičku legraci, protože ve filmu představil masožravý orgán jako květ, zatímco v té pravé botanické říši jsou všechny masožravé orgány přeměněné listy.“

Jak dlouho trvá, než past sklapne? Musí se tyto kuriózní rostliny přikrmovat? A jak si masožravá rostlina poradí s těžce stravitelnými křidýlky? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

autor: Barbora Kvapilová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související