Mravenci v kredenci i na zahradě: Jak se jich efektivně zbavit?
Mravenci faraoni člověka sice nekoušou, ale patří mezi škůdce. Když se vám nastěhují do domácnosti, s oblibou okusují potraviny a mohou přenášet nebezpečné bakterie. Jak na ně?
Mravenců je spousta druhů. Mravenec, kterému se říká faraon, patří mezi menší mravence. Vyskytuje se v bytových domech nebo bytovkách, které jsou spojené s teplovodem. Cestuje po teplovodu, a tak se dostává do domácnosti.
V klasickém rodinném domě je menší pravděpodobnost, že by se do něj dostali, ale můžete si je přinést např. s nákupem z obchodu. Proto je důležité v první řadě zjistit, jestli se jedná o faraona nebo jiný druh mravence. „Lidé se na nás obrací, posílají fotografie nebo přinesou odchytnuté jednotlivce. Buď druh poznáme okamžitě, případně je posíláme k určení druhu entomologovi. Ten nám přesně řekne, o jaký druh se jedná a podle toho zasahujeme,“ říká Luboš Rodina, pracovník deratizační firmy Desinsekta v Plzni.
Přípravků na hubení je celá řada. „Požerové nástrahy granulované, gelové a u velkého rozsahu volíme postřik. Nástrahy dělnice nanosí do mraveniště, nakrmí s nimi populaci, a ta za čas zanikne.“ Nástraha se dává do místa výskytu – do cestiček, kudy chodí na potraviny, do kuchyně nebo spíže. Jde o to, aby nástrahu bezpečně našli. „Pokud jsou v domácnosti psi, kočky a další zvířata, která by se mohla s nástrahou setkat, technik zvolený prostředek aplikuje tak, aby se na něj zvířata nedostala,“ dodává odborník.
Na zahradě a hlavně ve fóliovníku se můžete setkat s velkými černými mravenci. „Obávám se, že se jedná o mravence lesního a ti jsou chránění. Tam je nemůžeme likvidovat. Jejich likvidaci povoluje Zákon o veřejném zdraví pouze v případě, že by mravenci lesní ohrožovali život člověka. Třeba kdyby ve zdravotnictví vnikali někam do přístrojů,“ vysvětluje deratizátor.
Jaká je tedy cesta k odstranění lesních mravenců? Poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.