Muchovník škůdce moc nezajímá, chorobám odolává a jeho plody chutnají malým i velkým

Muchovník (Amelanchier), keř nebo malý strom, pochází ze Severní Ameriky. Stonky se v jeho domovině používaly na výrobu šípů, vy si z nich můžete udělat třeba rybářský prut. Ale hlavně si pochutnáte na fialových plodech. Pěstovat muchovník totiž zvládnou i začátečníci. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Muchovníky, kterým také říkáme indiánské borůvky, patří mezi růžovité rostliny, jsou příbuzné třeba jeřabinám, jablkům. Jejich plody jsou malvice s několika semínky, tvarem podobnými těm z jablek, hrušek.

Obdoba hroznu může tvořit i více než deset plodů

V květenstvích je jich větší počet, jakousi obdobu hroznu může tvořit i více než deset plodů. Dozrávají postupně, od poloviny června do konce srpna, jsou velkým lákadlem pro zpěvné ptactvo. Pokud je neotrháme a ptáci si jich nevšimnou, zůstávají na keři, neopadávají.

Muchovníky se pěstují v běžných zahradních podmínkách, v mírně kyselé půdě, která vyhovuje prakticky všem zahradním kulturám, jako jsou jahodníky, rybízy, běžné druhy zeleniny, květin. Daří se jim na slunném stanovišti nebo i v polostínu, tam ale plody nebudou tak sladké.

Plody - malvice dozrávají postupně, od poloviny června do konce srpna

Keře muchovníků bez ošetření řezem narůstají do tří až pěti metrů, vytvářejí velké keře. Sklidíte z nich průměrně okolo 3 až 5 kilogramů malvic. Dají se ale lehce tvarovat, prosvětlovat, jako například keřové rybízy. Můžeme je vysadit třeba dva metry od sebe a mít z nich keře takové, abychom je mohli sklízet ze země, nebo jim dáme volnost a pak je sázíme i dál než tři metry od sebe. Jsou to plodné keře, plodí i osaměle rostoucí rostliny.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.