MUZEUM
Už několik dní, zde mluvím o starořeckých bohyních umění Múzách, samozřejmě z jazykového, z jazykovězákulisního hlediska. Říkal jsem, že z pojmenování těchto krásných bohyň vzniklo slovo muzika, mluvil jsem o úslovích políbila do Múza a Inter arma silent Musae a také o slovním spojení desátá múza. Včera jsem říkal, že slovní spojení desátá múza, kterým dnes označujeme nově vzniklá umělecká odvětví, protože původních Múz bylo devět, podle starých Řeků prvně použila matka Múz, bohyně paměti Mnémosyné. Ta prý když slyšela verše básnířky Sapfó z Lesbu v autorčině podání, strnula a ohromeně zvolala: "Ó, smrtelníci mají tedy desátou Múzu."
Slavná básnířka prý svému domu na ostrově Lesbu dala jméno Museion, tedy dům či dokonce chrám Múz a odtud se prý datuje historie slova muzeum, které my dnes známe ve významu, cituji ze Slovníku spisovného jazyka českého,"ústav shromažďující, uchovávající a trvale vystavující sbírky předmětů jistého druhu". Není to úplně přesné. Sapfó "předměty jistého druhu" neshromažďovala, to mimo jiné o něco později dělaly skupiny lidí, které název museión převzali, protože se pod ochranou Múz věnovali vědám a umění. Nejprve se museión říkalo zmíněným spolkům a pak také budovám, v nichž se scházely. Museióny ve svých museiónech pěstovaly a rozvíjely filozofii, filologii, zeměpis, matematiku, medicínu, astronomii, tedy především vědy. Což se zdá neladit s tím, že Múzy přece byly bohyněmi umění. Už jsem tu říkal, že Řekové hranici mezi uměním a ostatními činnostmi vedli jinak než my. Za umění pokládali i vědu a naopak nepokládali malířství a sochařství.
Nejznámější starověký museión byl v egyptské Alexandrii, založený ve 3. století před Kristem panovníkem Ptolemaiem I. Sotérem. Podle zpráv současníků to bylo něco jako několik akademií věd na jednom místě. Byla tu hvězdárna, zoologické i botanické zahrady, dokonce i - několik set let před Kristem - i pitevna a především obrovská knihovna. Některé prameny říkají, že v ní bylo - mnoho set let před vynálezem knihtisku - na pět set tisíc knih, jiní autoři mluví dokonce o sedmi stech tisících. A to všechno roku 47 před Kristem zničil požár. Ze slavného alexandrijského museiónu a jeho famózní knihovny nezbylo nic. Neví se dokonce, ani, kde ten vědecký komplex přesně stál. Někde pod dnešními budovami dnešní Alexandrie. Ale když říkám, že z alexandrijského museiónu nezbylo nic, nemluvím přesně. Přece jen něco zbylo: slovo muzeum.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
