Myslel jsem si, že v Husinci znám každý kámen, říká Petr Čtvrtníček. Teď tam objevuje nová místa

12. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Čtvrtníček

Herec Petr Čtvrtníček se narodil v Řeži, což je část Husince, dvacet kilometrů severně od Prahy. V obci, kde jeho tatínek postavil rodinný dům, prožil pak idylické klukovské dětství. Dnes má Petr Čtvrtníček kvůli své práci sice byt v Praze, ale v posledních letech se do Řeže znovu uchýlil, aby se o tatínka mohl starat. Jaká místa tam má rád a jaká nová tam s překvapením po letech objevuje, přiblížil Pavlu Vítkovi v pořadu Tady to znám.

Řeži se někdy říká „atomové městečko“, protože v ní u řadu let sídlí jaderný výzkumný ústav. „Ale jak vidíte, nesvítím, ani si na mě nemůžete připojit žádné spotřebiče. A to jsem tam už 56 let, z čehož vyplývá, že je to tam zcela bezpečné,“ říká se svým typickým humorem Petr Čtvrtníček.

Dětství, které v Řeži strávil, bylo podle jeho slov senzační. „My jsme vlastně takový poloostrůvek na Vltavě. Jsou tam skály, je tam les, řeka, stohy na poli, ve kterých jsme řádili. Dneska si občas říkám, že je až s podivem, že tam nikdo z nás nezahynul bídnou smrtí, protože se mohlo stát ledacos. Ale bylo to skvělé, vzpomínám na to moc rád,“ dodává herec.

Dříve si myslel, že zná ve své rodné obci každý kámen. „Ale teď, když jsem starší a začal jsem chodit víc na delší procházky se psem, tak jsem si několikrát musel říct: hergot, tady to neznám. Protože teď chodím i na místa, kam jsem jako kluk nikdy nepřišel. A tak třeba stojím nad Husincem na skále, kousek od kamenolomu a říkám si, tady je to krásný,“ přiznává Petr Čtvrtníček.

Prý je škoda, že tu krásu lidé často nevidí, protože okolo jenom prosviští. Kolem je totiž protažená cyklostezka, která vede do Ústí a pokračuje dál až do Drážďan. A jede se po ní krásně, protože je víceméně po rovince. „Já taky jezdím do Prahy na kole, když je hezky. Za 17 minut jsem u Trojského mostu. Anebo někdy chodím i pěšky,“ říká herec.

Pěšky chodíval i na návštěvu za rodiči. Anebo jezdil po Vltavě lodí, když ji ještě měl. „Nasedl jsem ve smíchovském přístavu, pak mě čekala první komora na Smíchově, druhá komora Podbaba, pak Klecánky a potom už jsem kotvil u nás pod školou. Sice to trvalo šest hodin, ale byla to nádhera,“ zasní se Petr Čtvrtníček.

Jak se stal hercem, i když nevystudoval herectví, co ho baví na načítání audioknih, za které získal už dvě ocenění a co dělá v době koronakrize, se dozvíte při poslechu celého pořadu.

Spustit audio