MÝT SI RUCE

Úsloví pochází z Bible, z Nového zákona, a ta scéna patří k nejznámějším. I mnozí lidé, kteří Nový zákon nikdy nečetli, vědí, že ona slova prohlásil jakýsi Pilát, když soudil Ježíše Krista. Že s těmito slovy poslal Pilát Ježíše na smrt. Více méně to tak opravdu je, ale povězme si všechno přece jen přesněji. Ježíš byl po Jidášově zradě zatčen a celou noc vyslíchán veleknězem a židovskou radou kvůli svému učení a především proto, že se prohlašoval Mesiášem, spasitelem. Židovská rada ho za to chtěla odsoudit na smrt, ale neměla na to právo. To tehdy mohl udělat jen představitel římských okupantů, prokurátor nebo se také říká místokrál Pilát Pontský. Jemu se ale do toho nechtělo, protože Ježíše pokládal za nevinného, žádný světský zákon totiž Ježíš neporušil a židovským náboženským zákonům Pilat nerozuměl a ani rozumět nechtěl. S židovskou radou si to však kvůli takové prkotině nechtěl rozházet, tak se chvíli vykrucoval a pak sice svolil, ale okázale si při tom umyl ruce. Matouš ve svém evangeliu věc popisuje slovy: "Dal si tedy přinést vodu, před očima lidu si umyl ruce a řekl: Jsem bez viny na krvi tohoto člověka. To je vaše věc." Překladatelé Kralické bible slavná Pilátova slova formuluji takhle: "Čist jsem od krve spravedlivého tohoto." Podle ještě jiného překladu Pilát řekl: "Nevinen jsem krví tohoto spravedlivého."

K tomu, abychom přesněji rozuměli Pilátovu rozhodnutí umýt si před židovskými představiteli ruce, musíme vědět, že mytí rukou byla u starých Židů jedna z nejdůležitějších činnosti. Židé měli podle Mojžíšova příkazu dokonce povinnost často si mýt ruce. Což mělo nejen praktické, hygienické důvody, ale i svůj symbolický smysl. O mytí rukou se v Bibli mluví několikrát a nikdy nejde o hygienu, ale o nevinnost. "Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine," praví se například v 26. Žalmu.

Pozoruhodné je, že podle starého židovského zvyku, přímo zákona si na znamení své nevinnosti ruce umyl Pilát, tedy Říman, okupant, člověk, který je v Novém zákoně popisován jako nepřítel Židů. Někteří autoři tuto záhadu řeší konstatováním, že nejen Židé, ale i Římané měli zvyk dát mytím rukou najevo svou nevinu. Jsou ale možná i další vysvětlení: Pilát své zřeknutí se odpovědnosti chtěl dat najevo způsobem Židům srozumitelným. Nebo si ve skutečnosti Pilát ruce vůbec neumyl a autor Matoušova evangelia, které získalo svou definitivní podobu někdy v roce 80 po Kristu, použil motiv mytí rukou jako židovským čtenářům srozumitelný básnický obraz.