Na hradě Karlštejně můžete zažít vánoční atmosféru. V podhradí vás přivítá kouzelné Muzeum betlémů
Karlštejn je majestátní hrad, který je krásný v každé roční době. A během adventu a vánočních svátků navíc dýchá nádhernou vánoční atmosférou. Pro návštěvníky je otevřený i přes zimu a hlavní prohlídková trasa je pohádkově vánočně vyzdobená. Kastelán Lukáš Kunst láká letos hlavně na vůni perníku. Tu si v Karlštejně můžete užít i v kouzelném Muzeu betlémů v podhradí, kam jeho majitelka Romana Trešlová zve především na velkolepý Královský pohyblivý betlém.
Muzeum betlémů vzniklo v Karlštejně v roce 1995 v budově bývalé fary. „Založil ho můj otec. Měl velkou sbírku betlémů. A když už jich bylo tolik, že nám padaly na hlavu, začal přemýšlet o tom, jestli by nebylo možné je vystavit někde veřejně,“ vzpomíná Romana Trešlová.
V muzeu jsou k vidění zejména betlémy vyřezané ze dřeva, protože to byl pro jejich tvůrce nejpřirozenější materiál. „Ovšem divácky nejvděčnější jsou perníkové betlémy. Určitě to souvisí s tím, že se dají jíst. Dost často se nám stane, že nám je tady návštěvníci okusují,“ usmívá se majitelka muzea.
V každé místnosti byste našli i nějaký ten pohyblivý betlém. Ale ten nejvýznamnější objevíte na půdě. Je to Královský betlém, který zabírá v podstatě celý půdní prostor. Jde o největší loutkový betlém v České republice, který se rozkládá na osmdesáti metrech čtverečních. V působivých kulisách hradu Karlštejna se pohybuje 46 půlmetrových loutek vyřezaných ze dřeva a oblečených v dobovém oblečení.
„Je tam především dvanáct českých panovníků, přičemž každý z nich přináší Ježíškovi dar, který je pro něj specifický. Například Karel IV. přináší celý hrad Karlštejn. A pak jsou tam postavy, které jsou spojené s karlštejnskou historií: Bušek z Velhartic, husité, kteří dobývají hrad či Bílá paní na hradbách,“ vypočítává Romana Trešlová.
Sousedé si posílali přání Štědrého večera
V době adventu a vánočních svátků můžete ale zavítat i na samotný hrad Karlštejn. Tam se Vánoce v minulých dobách pochopitelně také slavily, jen o tom není podle kastelána Lukáše Kunta příliš mnoho zpráv: „První historická poznámka o Vánocích pochází z doby Václava IV. Přináší ji jakýsi Jan z Holešova, což byl benediktýnský mnich břevnovského kláštera. A ten popisuje spoustu vánočních tradic.“
Zmiňuje například, že se držel půst, že hospodář vystrojil všem štědrou večeři anebo že se přilepšovalo domácímu dobytku. „Sousedé si tehdy také posílali přání Štědrého večera. Šlo o krásné, často voňavé věci, které se dávaly do hezkých misek a posílaly se právě s přáním štědrého večera. V podstatě to asi dalo vzniknout dnešnímu obdarovávání se,“ říká Lukáš Kunst.
Karlštejn je pro veřejnost otevřený takřka po celou zimu. Každý pátek, sobotu a neděli. „Máme otevřenou základní návštěvnickou trasu, která je doslova provoněná vánoční atmosférou. Máme po celé trase krásnou výzdobu, máme tam několik stromečků a v Sále předků voní perník a vánoční pečivo,“ láká kastelán k návštěvě hradu.
Vánoční náladu v obci Karlštejn na Berounsku si můžete vychutnat při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
