Na Hromnice o hodinu více

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Setí na sníh, měsíček lékařský

Abychom čas navíc využili, můžeme vyrobit plůtky nebo obruby záhonů z vrbových či lískových prutů, nebo vysévat takzvaně na sníh. A pokud jsme to na podzim nestihli a půda je rozmrzlá, vysadit česnek. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Den je delší, pro setí doma v teple je to i tak mnohdy málo. Kedlubny i saláty se za okny vytahují. Dá se to zmírnit, když jsou stěny za květináčky bílé, když za ně postavíme zrcadlo nebo desku potaženou hladkým staniolem či alobalem. Zlepší se tak světelné podmínky na okně. Vlastně to brání i tomu, aby k oknu proudil teplý vzduch z topení, z místnosti.

Pokud jde o setí venku, takzvaně na sníh se seje třeba mák. Pokud je záhon holý, nezmrzlý, můžeme sít mrkev, petržel, pastinák. Staré knihy doporučují časné setí i u novozélandského špenátu. Z květin lze vysít okrasné máky, sluncovku - kalifornský máček, stračky, měsíček, hledíky, vlastně i petúnie. Prostě všechny letničky, které najdeme na záhoně ze samovýsevu, ze semen, která v záhoně zůstala z dozrálých semeníků květin.

Sluncovku neboli kalifornský máček můžeme také vysévat na sníh

Na záhon lze rozhodit i klasické letničkové směsi, ve kterých je koukol, měsíček, stračka, kalifornský máček, máky, tařičky, petúnie, hledíky, drchnička, laskavec, černucha, len. Směsi, ve kterých je například afrikán, cínie, gazánie, astra, sejeme až mnohem déle.

Když se rozhodnete, že trávník letos nebudete sekat až do doby sklizně sena, můžete do toho, ze kterého jste už vyhrabávali stařinu a mech, přihodit směs výše uvedených letniček. V řídkém trávníku se rozrostou a do začátku června by jich měla část už kvést.

Chceme-li pěstovat jablůňky nebo třešně, ořechy, slivoně ze semen, z pecek, můžeme je vysít klidně už teď. Projdou venku stratifikací, na jaře vyklíčí.

Ten, kdo nestačil vysadit na podzim česnek, má v době oblevy, země rozmrzlé do 10 centimetrů, příležitost. Rychlejšímu startu pomůže, když namočíme stroužky na tři, čtyři dny do studené vody. Probudí se, pustí kořínky.

I když Velikonoce budou až na začátku dubna, máme v tuto dobu příležitost nařezat si parádní proutky. Do Velikonoc je uložíme asi 3 cm hluboko, zapíchnuté do vlhkého písku. V místě, kde skladujeme jablka a brambory. Kdyby byly proutky v teplejší místnosti, mohly by začít předčasně rašit, tvořit kořeny.“

Spustit audio

Související