Na jazyku sládne – stévie

Zahradnice Miloslava Valinovová ukazuje vzrostlou stévii
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zahradnice Miloslava Valinovová ukazuje vzrostlou stévii

Však také celé její odborné jméno zní Stévie sladká. Doptáte se na ni i jako na stévii cukrovou, sladkou trávu nebo medové lístky. A dělá svému jménu čest, glykosidy, které obsahuje, mají opravdu výrazně sladkou chuť.

Původ

Původním domovem stévie jsou tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. Tamní indiánské kmeny stévii využívaly jako sladidlo, ale taky třeba jako prostředek proti pálení žáhy. Má až třistakrát vyšší sladivost než sacharóza, přitom je téměř nekalorická, mohou ji proto používat i diabetici a na rozdíl od cukru ani nepřispívá k tvorbě zubního kazu.

Už v roce 1931 extrahovali Francouzi ty sladivé látky, které jsou mimořádně stabilní, nemění charakter ani při tepelném zpracování. A když se přišlo na to, že některá umělá sladidla mohou mít karcinogenní účinky, obrátila se pozornost právě ke stévii. Trvalo ale ještě pár let, než přes boj různě vyznívajících odborných studií dostala stévie povolení být na seznamu přídatných látek do potravin, nese označení E 960.

Pěstování

Můžete začít od semínka, ale se sazeničkami to jde rychleji, stévii lze i množit vrchovými řízky. Dobře se jí daří v propustném substrátu, nemá ráda průvan, takže volíme závětrný záhon. Dalším nepřítelem je chlad – už při deseti stupních Celsia začne shazovat lístky, pět stupňů nad nulou už ji zahubí. Musíme rostlinu přestěhovat do lepších tepelných podmínek, nicméně vegetační klid potřebuje – teplota by se měla pohybovat od 8 do 12 stupňů a zaléváme jen velmi mírně. Provedeme poměrně radikální řez.

Stévie poroste i v květináči jako pokojová nebo balkonová rostlina – ideální je okno obrácené na východ, které dá dost světla, ale ne polední úpal. V sezóně můžeme přihnojit – na zahradě třeba kopřivovým výluhem, jak doporučuje zahradnice Miloslava Valinová nebo použijeme hnojivo na bylinky.

Lístky sklízíme v druhé polovině léta, používáme čerstvé nebo sušené, můžeme je i mrazit.