Na staré radnici v Litomyšli mají nejen pravý orloj, ale také zazděný středověký český loket

1. únor 2019
Česko – země neznámá

V centru Litomyšle v Pardubickém kraji stojí uprostřed Smetanova náměstí stará litomyšlská radnice. Z našeho pořadu už víte, že se na této historické budově nachází jeden z mála pravých českých orlojů. A hned pod ním je zazděný další unikát. Český loket. A těch v naší republice také moc nemáme.

Je to obyčejný kus kovu, zato s velkou historickou hodnotou. Zazděných loktů, tedy staré délkové míry, byste v naší zemi našli několik. Vzájemně se liší, ale jedno mají společné. Obvykle je najdete na radnici.      

Do zdí nebo portálů radnic se lokty, coby železná měřidla, umisťovala z jednoho prostého důvodu. Na náměstích se konaly trhy. A loket jako délková míra sloužil trhovcům i kupujícím k přeměřování zboží. A řešil jejich případné neshody. Dalším důvodem bylo, že ve středověku bylo běžné, že každá země, dokonce každé větší město mělo svou vlastní délku loktu. A proto musel být místní loket všem na očích. Loket zůstal jednou z nejdůležitějších délkových měr až do 19. století, kdy ho ve většině zemí nahradily metrické jednotky.   

Český loket si můžete prohlédnout v levém pilíři věže staré radnice na Smetanově náměstí v Litomyšli. Budova byla postavena v roce 1418. „Je velmi pravděpodobné, že loket byl do zdi radnice vložen už v 15. století,“ vysvětluje ředitel litomyšlského archivu Oldřich Pakosta. „Kdysi sloužil hlavně k přeměřování látek, a proto byl umístěný na nejlépe dostupném místě. Český loket, respektive ten litomyšlský, měří 59,4 centimetru. Je tedy ze všech dochovaných loktů na území Čech jedním z nejdelších.“

Loket jako oficiální míra

Měřit věci podle vlastní paže bylo v minulosti přirozené a velmi jednoduché. Loket se jako délková míra začal používat v nejrůznějších zemích světa nezávisle na sobě. Loket známe už od starověku, jeho existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii, používali ho Peršané i Řekové.

Český (jinak také pražský nebo staroměstský) loket byl pro celé Království české ustanovený v roce 1268 za Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl umístěný za vraty Novoměstské radnice v Praze. Český loket měřil 59,3 centimetru. V českých zemích se ale nadále používaly lokty různých délek, označované jako moravský, vídeňský, ale také loket ašský, brněnský, klatovský, krnovský, slezský, plzeňský nebo olomoucký. 

Železné etalony českého lokte se nacházejí v Čechách na šesti místech, a to na zdi věže Novoměstské radnice v Praze, na vratech Hradčanské radnice v Praze, v ostění vrat radnice v Mělníku, v pilíři radnic v Litoměřicích a Litomyšli a vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem.

V Pardubickém kraji se vzácným kusem kovu mohou pochlubit hned dvě města. Na staré litomyšlské radnici najdete český loket. Moravský loket je zazděný v ostění renesanční radnice v Moravské Třebové. Tam mají mimochodem i další unikátní záležitost, a to zazděné motovidlo. Nástroj, který sloužil k navíjení ručně soukané příze do přaden. Na území Moravy se nacházejí pouze dva zazděné moravské lokty. Kromě Moravské Třebové najdete historické měřidlo už jen na radnici v Kyjově. 

autor: BRA
Spustit audio

Související