Na zámku Kozel měla šlechta k dispozici důmyslný systém zvonkovodů přivolávajích služebné

7. srpen 2018
Česko – země neznámá

Zámek Kozel. Jak asi ke svému zvláštnímu jménu přišel? A kdo a proč nechal honosný lovecký zámeček na jihu Plzeňska postavit? Že se v něm šlechtě a jejím návštěvám dařilo, je přitom zcela zřejmé. Panstvo tu mělo k dispozici veškeré dobové moderní vybavení, desítky krásně vyzdobených pokojů i rozlehlý upravený park.

Zámek Kozel si nechal jako svoje letní sídlo postavit hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic v letech 1784 až 1789. Jeho původní název byl Jagschloss nebo Waldschloss, tedy lovecký nebo lesní zámeček. Název Kozel je novější. K jeho vzniku se váže legenda. Údajně na tomto místě staří slovanští pohané obětovali v den jarní rovnodenností kozla, aby si zajistili dobrou úrodu. 

Kromě klasického dobového vybavení loveckého zámečku vás při návštěvě Kozla určitě zaujmou dva technické detaily. Jedním z nich jsou takzvané zvonkovody. Jejich části se dodnes zachovaly ve vstupním sále do reprezentativní části zámku. Pomocí táhel a lanek šlechta v jednotlivých místnostech rozezvučela zvonky a služebnictvo přesně podle konkrétního tónu vědělo, do které místnosti mají jít panstvo obsloužit.

Zvonky dnes už bohužel nefungují. Ale to nevadí, stejně by neměly koho přivolat. Už tu není ani panstvo ani služebnictvo. Zámek je v současné době v péči Národního památkového ústavu. V 60. letech minulého století došlo k obnově původních výmaleb. Původní jsou také trofeje a zbraně, které tu můžete při prohlídce obdivovat.

Žádný popel, žádný kouř

Druhou technickou zajímavostí jsou na zámku Kozel kamna, která se obsluhovala z nádvoří. V místnostech, kde trávili svůj čas majitelé zámku a jejich návštěvy, tak nebyla v kamnech žádná dvířka.

V jednotlivých expozicích se detailně seznámíte s životem na loveckém zámku na konci 19. století. K vidění je zde například porcelánová sada toaletních potřeb včetně nočníku. Ale abychom návštěvu nekončili tak přízemně.

Krásný je Modrý pokoj, který byl pracovnou hraběnky. Černínova první manželka Josefina, pocházející z rodu Thun-Hohenstein, byla milovnicí umění, a proto měla ve svém salonku různé hudební nástroje. Dnes je zde možné vidět i mimořádný kladívkový klavír z dílny Conrada Grafa a také harfa.

Zajímavé je také zámecké divadlo, které bylo původně maštalí nejoblíbenějšího koně zakladatele zámku. V první polovině 19. století ji Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které dnes patří k nemnoha zachovaným divadlům té doby.

Zámek Kozel je přístupný denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Více informací najdete na www.zamek-kozel.cz

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Spolupořadatel

Kalendář

Neděle 2. 9.
13:00–  14:00
Velké finále Hradozámeckého léta
Přímý přenos vyhlášení vítězů fotografické soutěže Hradozámeckého léta

Partneři