Na zámku Kynžvart je k vidění Metternichova knihovna. Čítá na 25 tisíc vzácných knih

27. červenec 2018
Atlas z roku 1937

Zámek Kynžvart v západních Čechách se může pyšnit jednou z největších encyklopedických knihoven u nás. Pochází z první poloviny 19. století. Knihovna je součástí muzea, které na zámku vytvořil kancléř a diplomat ve službách rakouského dvora Franz Georg Karl von Metternich.

Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. V letech 1820 až 1839 nechal přestavět kynžvartský zámek ve stylu vídeňského klasicismu. Za dnešní podobu vděčí zámek vídeňskému architektovi Pietru Nobilemu. Ten musel při zadání respektovat množství kancléřových návrhů a náročných požadavků. Realizace plánů nebyla nijak levnou záležitostí.

V září roku 1822 poskytl bankéř Salomon Rothschild Metternichovi osobní půjčku 900 tisíc zlatých, tedy pro představu asi 45 milionů Eur. Metternichovi půjčka pomohla přestavět kynžvartský zámek, investovat kapitál do velkostatků v Kynžvartu a v Plasích a ještě vložit téměř půl miliónu zlatých do rozsáhlých nákupů šperků, mincí a uměleckých sbírek.

Jeho veřejně přístupné muzeum patří mezi nejstarší soukromá muzea na světě. Jeho součástí je kromě knihovny také kabinet kuriozit. V jedné místnosti je vystaveno na 1800 předmětů, z nichž některé nemají ve světě srovnání. Mezi nejcennější části patří i dvě egyptské mumie, z nichž starší pochází z doby před 3500 lety.

Metternichova knihovna byla internetem 19. století

Ve dvou sálech je dodnes instalovaná velká zámecká knihovna. V regálech a policích tu odpočívá na 25 000 svazků. Knihovna obsahuje díla v České republice unikátní a jedinečná. Knihy jsou psané převážně německy, latinsky, anglicky, francouzsky, ale i dalšími jazyky.

Kancléř Metternich byl vášnivý čtenář. Podle kastelána zámku Ondřeje Cinka to dokládají i kancléřovy vpisky a poznámky v některých výtiscích. Četl všechno. Od encyklopedií po statistické ročenky. Metternichova sečtělost spolu s přirozenou bystrostí a vynikající pamětí mu poskytovala velkou výhodu na diplomatickém poli.

Měl přehled o světě i o všech oblastech lidského vědění. Kdykoli potřeboval nastudovat nějaké informace, nalezl mu příslušný výtisk jeho knihovník. Obsah informací v kynžvartské knihovně můžeme s nadsázkou přirovnat k dnešním internetovým vyhledávačům a encyklopediím.

Nejvzácnějším výtiskem v kynžvartské knihovně je rukopis psaný na pergamenu. Jde o část Starého zákona pocházející z 8. století. 1200 let starou knihu ale v knihovně neuvidíte. Je ve speciálním depozitáři. I všechno ostatní ale stojí za návštěvu. Zámek Kynžvart je otevřený v hlavní turistické sezóně každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Více informací najdete na www.zamek-kynzvart.eu      

Spustit audio
autor: Pavel Halla
  • Tipy na výlet
  • Publicistika
  • kulturní památka