Na zámku v Náměšti nad Oslavou zjistíte, jak stolovala šlechta. K snídani mívala vejce naměkko

11. září 2020

Víte, co si dávali k snídani představitelé šlechtických rodů na českých hradech a zámcích za Rakouska-Uherska? Nebo jak vypadaly jejich slavnostní tabule a co rádi mlsali? To všechno se teď dozvědí návštěvníci zámku v Náměšti nad Oslavou na Vysočině. Tvůrci nové expozice o stolování sáhli do skříní plných kvalitního nádobí a nalistovali staré recepty.

V několika místnostech pak připravili tabule, podle kterých si každý může udělat představu o snídaních, svačinách nebo tematických hostinách místního panstva. „Členové rodu Haugwitz byli majitelé panství od poloviny osmnáctého století až do konce druhé světové války,“ dodává kastelán náměšťského zámku Marek Buš.

Na prvním, snídaňovém stole stojí v kalíšcích z cibulákového porcelánu vejce. „Jsou to vejce naměkko. Podávala se k tomu císařská žemle,“ říká kastelán a ukazuje na nám dobře známé housky s hvězdičkou, zabalené v ubrousku. Na servírovacím stolku jsou pak připravená další vejce, která jsou usazená v horké soli, aby nevystydla. Dámy mohly snídat i samy ve svých budoárech na pohodlných prodloužených židlích. Po snídani pak ještě následovaly takzvané kolace, což bylo něco jako svačina. Hlavní jídlo totiž přicházelo až po patnácté hodině.

Na prvním, snídaňovém stole, stojí v kalíšcích z cibulákového porcelánu vejce

Různé příležitosti si žádaly různá menu a samozřejmě i různé nádobí. V depozitářích zámku je množství servisů, které čítají i sto čtyřicet čtyři kusů. K tomu příbory na různé pokrmy zdobené rodovými erby. Velmi jednoduchý byl pochopitelně postní stůl zdobený jen křížem a svící, kde strávník používal dřevěnou lžíci. „Bylo přes sto devadesát postních dnů během roku,“ dodává Marek Buš s tím, že na vystavené postní tabuli jsou připravené trhanec s rozinkami nebo Tafelspitz, což je hovězí maso v polévce.

Pánové měli své hony, dámy pak dámské sedánky. Pánský stůl je proto ozdobený porcelánovými figurkami s loveckou tématikou a podávala se například zvěřinová paštika. Dámy měly zase sladkou tabuli. „Máme zde oblíbený dezert Šarlota původem z Francie,“ ukazuje kastelán a pro zajímavost dodává, že savojské piškoty jsou pravé, zatímco šlehačka je vyrobená z montážní pěny. Přesto se i nad maketami jídel člověku sbíhají sliny.

Spustit audio