Ňadra
Včera jsem na námět posluchačky Fikerové začal mluvil o dvou podobných slovech, o výrazech ňadra a koňadra. O ňadrech jsem toho ale nestačil říct mnoho, věnoval jsem se hlavně koňadře a pro mnohé jistě překvapivému původu jejího pojmenování. Pokud jste neposlouchali: slovo konědra bylo původně jedním z pojmenování rasů. Lidí, kteří se živili mimo jiné tím, že z mrtvol koní drali, tedy stahovali kůži.
A větším sýkorkám se začalo nadávat konědry, protože to jsou ptáci velmi krutí. Což jsem včera dokládal citáty z článků odborníků; dnes ještě dodám, že koňadry prý přepadávají hnízda se sotva vylíhnutými holaty a vyklovávají jim zaživa mozek. No, nevím, jestli je to pravda, prodávám, jak jsem koupil. Věnujme se něčemu podstatně příjemnějšímu, ňadrům. Tedy všeslovanskému, původem asi indoevropskému slovu ňadro. Už včera jsem říkal, že slovo ňadra nemá nic společného s výrazem koňadra a že také toto slovo původně znamenalo něco jiného. Tentokrát ale jen trochu něco jiného. Václav Machek ve svém slovníku tvrdí, že nejspíš původně šlo o břicho, v ruštině například slovo nedro označuje vnitřnosti. Proč a jak se význam tohoto slova posunul takříkajíc výš, etymolog vysvětluje takto: "U nás spojení za ňadra (=za břich) vložiti něco vedlo ke zvýšení místa: pod prsa, k prsům." Jestli jsem to dobře pochopil - dříve se věci ukrývaly někam k břichu, pak se to místo přesunulo a s tím se nahoru přeneslo i pojmenování břicha.
Ženy na ňadrech či u ňader a my ostatní v záňadří můžeme ukrývat leccos, například toho hada známého ze slovního spojení hřát si hada na ňadrech či na prsou, kterým popisujeme nevděk za prokázanou službu. Už jsem tu myslím jednou říkal, že to pochází z historky, která se prvně objevuje u starořeckého Ezopa. Dobromyslný vandrák uviděl na cestě zimou ztuhlého hada, zahřál ho na svých prsou a had se mu odměnil tím, že ho uštkl.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
