Narcisy vydrží i mrazy. Na stejném stanovišti mohou zůstat několik let
Narcisy kvetou časně zjara. Původní druhy cibulovité rostliny mají barvu bílou nebo žlutou. Jejich vůně je podle historického podání ve větším množství omamná, cibule jsou jedovaté. A někde odtud pochází samotné pojmenování narcisů, které bere v potaz jejich narkotické vlastnosti.
Dokonce se říká, že slizovité látky, které produkuje stvol po vytržení z cibule, otráví vodu způsobem, že v ní předčasně vadnou ostatní jarní květy. Třeba tulipány nebo kosatce.
Květy narcisů se totiž nemají stříhat, ale vytrhávat z vysazené cibule. Zabrání se tak vstupu houbových chorob do rostliny prostřednictvím „stopky“. Jak narcisy pěstovat? Mají rády humózní, na živiny bohatou půdu, nesnášejí ale čerstvý hnůj. Cibule vysazujeme nejlépe v září, větší dáváme 15 až 20 cm hluboko, menší cibule mělčeji. Vzdálenost mezi cibulemi by měla být asi 15 cm, menší sázíme blíž k sobě.
Půda pod cibulí má být kyprá. Po odkvětu rostlinám odstraníme květy, aby se rostlina nevyčerpávala tvorbou semen. Listy odstraníme později, až když seschnou. Aby zasychající listy nepůsobily na záhonu rušivě, kombinujeme narcisy s později rašícími trvalkami. Jejich větší listy částečně zakryjí zasychající narcisy. Cibule narcisů jsou povětšinou mrazuvzdorné a na stejném stanovišti mohou zůstat několik let.
Žár sebelásky
O narcisech a původu jejich pojmenování existují různé pověsti. Třeba ta o Echo. Dalo by se říct, že strašně upovídaná lesní nymfa měla smůlu. Zdržovala totiž svým mluvením Héru, která si chtěla vyrazit za Diem. Za trest vzala nymfě hlas a myšlenky, Echo mohla jen všechno po všech opakovat. Aby toho nebylo málo, Echo se zamilovala do Narkissa. Ten ji ale stejně jako další krásky odmítl.
Echo se trápila tak, až z ní zůstal jen hlas, echo - ozvěna. Narkissos totiž miloval jen sebe. A tak se krásky spojily a požádaly Nemesis, bohyni spravedlivé odplaty o trest. Nemesis očarovala Narkisse, a když se mu na vodní hladině ukázal vlastní obraz, zamiloval se do něj a žár mocné sebelásky ho zahubil. V místech, kde našel smrt, vyrostly narcisy.
Miloval sestru až za hrob
Druhá verze pověsti má také tragický konec. Narkissos měl sestru, dvojče, sobě podobné jako vejce vejci. Dalo by se říct, že ji miloval až za hrob. Bohužel předčasně zemřela. Když Narkissos svou tvář a tedy i tvář své sestry uviděl ve vodní hladině, skočil za ním a utopil se. Stejně jako v prvním případě na onom místě pak vyrostly narcisy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
