Naše kapacity jsou vyčerpané. Lidé čekají déle, ale nemáme, jak posílit služby, říká šéf středočeských záchranářů

6. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy ředitel Záchranné zdravotnické služby Středočeského kraje Jiří Knor

S nárůstem počtu nakažených koronavirem roste i množství hospitalizací – podle úterních údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví lékaři pečují o skoro 6700 lidí. Na odděleních ARO a jednotkách intenzivní péče je v současnosti volná pětina lůžek. Kapacity navíc dochází i zdravotnické záchranné službě. „Nemáme jak služby posílit, nejsou rezervy,“ řekl Radiožurnálu ředitel Záchranné zdravotnické služby Středočeského kraje Jiří Knor.

Jaká je situace ve Středočeském kraji? Máte více výjezdů než před epidemií?

Nepochybně. V říjnu jsme avizovali čtyřnásobný nárůst pozitivních pacientů. Roste však i množství komplikací a hovorů na tísňovou linku. Mnozí hospitalizaci nevyžadují a volají, protože mají strach o blízké a nejsou si jistí, jestli potřebují lékaře, nebo ne. V populaci je napětí a strach o nás samotné i o ty, na kterých nám záleží, a to situaci komplikuje. Prodlužují se výjezdy, musíme také často dezinfikovat vozy.

Jak postupujete, pokud máte covidového pacienta a musíte rozhodnout, jestli potřebuje hospitalizaci?

Nemůžeme odvážet každého. To by nemocnice neustály. Snažíme se pacienty vyšetřit, a pokud není hospitalizace nutná, vysvětlujeme, jak postupovat dále, a to i v případě zhoršení stavu. Rozhodně nemůžeme každého, kdo nás zavolá, převézt do nemocnice.

Kdy je namístě volat záchrannou službu? Jak to pozná samotný pacient, který se covidem nakazí?

Je to zrádné a nepředvídatelné onemocnění, které se může zkomplikovat během několika desítek minut. Lidé by záchranáře měli volat jen v případě, že se cítí dušní. Ne když mají pouze kašel, ale zrychluje se jim dech, mají úzkostný výraz v tváři a nemohou dýchat. Vážnější stav se projeví i zvýšením horečky nad 39 stupňů Celsia. To jsou dva hlavní příznaky, které jsou vodítkem, abychom volali záchrannou službu nebo žádali o konzultaci lékaře.

Vysoká teplota je častým příznakem a trvá až několik dní. Pokud vydrží přes tři dny, má už člověk zpozornět?

S teplotou nad 38 stupňů ještě není důvod si volat záchrannou službu. U vyšší teploty, při níž dochází například k dvojitému vidění, je naopak opět vykřičník. Máme v karanténě několik zaměstnanců, kteří mají podobné komplikace a jsou v domácí péči. Je to dáno i tím, že jako záchranáři vnímáme příznaky jinak než zbytek populace. Běžně se s nimi setkáváme a víme, co znamenají.

Omezené kapacity

Je v nemocnicích pro pacienty s covidem, u kterých je hospitalizace nutná, dostatek míst? Mají nemocnice problémy s přijímáním dalších pacientů?

Chtěl bych apelovat na občany, aby si uvědomili, že nejen záchranná služba, ale i nemocnice mají omezené kapacity. Všechny nemocnice ve Středočeském kraji jsou přetížené a musí bedlivě posuzovat stav nemocných, kteří se vyléčili, aby co nejdříve uvolnily místo pro další. Nárůst po svátcích je evidentní.

Je třeba také zdůraznit, že není možné při nárůstu počtu výjezdů dodržet zákonnou dobu pro příjezd do dvaceti minut. Operátoři a operátorky musí diferencovat výzvy podle závažnosti, a pokud nemáme prioritu tři a člověk není v přímém ohrožení života, tak musí počkat dvacet minut, někdy i hodinu. Máme množství pacientů, kteří volají na linku 155, nejsou v ohrožení života a čekají na záchrannou službu o trochu déle, protože jsou naše kapacity vyčerpané.

Jak se daří zvládat situaci personálně? Je třeba posilovat služby?

Nemáme, jak služby posílit, nejsou rezervy. Pokud někdo vypadne ze služby, musí sloužit někdo ze standardního personálu. Narůstají přesčasy a vědomě tak porušujeme zákoník práce. Jinak bychom ale směny neobsadili. Teď máme nedostatek lékařů na Praze-východ, sám tam budu sloužit. To už samo o situaci něco napoví, když jdu do jiné oblasti.

autor: Věra Štechrová | zdroj: iROZHLAS.cz
Spustit audio