Návštěvníci arboreta ve Vysokém Chvojně si připadají jako v zámeckém parku
Arboretum ve Vysokém Chvojně na Pardubicku je přírodní skvost. Na ploše přibližně šesti hektarů roste 62 druhů jehličnanů a 152 druhů listnatých dřevin. Mezi nejvzácnější stromy patří liliovník vzpřímený a cypřiš kuželovitý.
Arboretum založil markrabě Alexander Pallavicini, který panství Vysoké Chvojno koupil od libereckého textilního továrníka Liebiga v roce 1884. Pallavicini, přestože pocházel z italsko-rumunské rodiny a většinu života prožil ve Vídni, vlastnil rozsáhlé statky v Uhrách. Se svými čtyřiceti tisíci hektary byl po knížeti Esterházym, druhým největším držitelem pozemků.
Pallavicini miloval lesy. Sám jich však vlastnil pomálu, a právě proto koupil zmíněné panství s devíti tisíci hektary lesů. Po smrti markraběte mělo panství připadnout mladšímu synovi Karlovi. Pallavicini proto hodlal ve Vysokém Chvojně postavit podle plánů vídeňských architektů zámek s rozsáhlým parkem.
Osud chtěl ovšem jinak. Když se Pallaviciniho syn Karel nešťastnou náhodou zabil v Anglii při honu na lišku, rozhodl se markrabě, že zámek nepostaví. Však je také dodnes někdejší stavební parcela prázdná. Dochoval se jen bývalý zámecký park, dnešní arboretum. V letech 1886 až 1889 ho v anglickém stylu vysadil lesmistr Adolf Laufke Sandtner.
Nedaleko arboreta, asi tři kilometry směrem z Vysokého Chvojna do Albrechtic nad Orlicí, najdete po levé straně ještě jednu přírodní zajímavost. Druhou nejstarší rezervaci v Čechách - Buky. Jedná se o pozůstatek původního bukojedlového pralesa, ve kterém markrabě Pallavicini zakázal těžit dřevo a tím jej uchoval.
Největší buk má obvod čtyři metry a výšku asi čtyřicet metrů. Stáří nejvyššího stromového patra se odhaduje na 390 let. Mimochodem, v celé České republice se stejná rezervace nachází pouze v Novohradských horách.
Vysokochvojnovské arboretum je, stejně jako rezervace Buky, volně přístupné po celý rok. Pomyslným průvodcem jsou návštěvníkům naučné tabule.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Svět zápasí o naději po rekordně horkém roce. Velký průvodce začínající klimatickou konferencí v Dubaji
-
Jestli bude vláda takhle pokračovat dál, hrozí fatální radikalizace společnosti, říká Středula
-
Ruským vojákům na cvičišti spadl do táboráku náboj do pancéřovky RPG-7. Dvanáct jich zemřelo
-
Slavia zvládla gólovou přestřelku na půdě Tiraspolu a zvítězila 3:2, Evropskou ligu bude hrát i na jaře