Nebe
Dnešní vyprávění o zákulisí slov bude nebeské. Bude se týkat slova nebe a také některých slovních spojení, v nichž se výraz nebe vyskytuje. A dojde i na pánbíčka, který překvapivě patří do stejného jazykového příbuzenstva.
Slovo nebe je všeslovanské, praslovansky znělo nebo, v množném čísle pak nebesa, což je tvar, který v češtině zůstal vlastně v nezměněné podobě, přestože v současném jazyce zní silně nezvykle. Podobná slova najdeme i v neslovanských jazycích. Řecké néfos znamená mrak, staroindické nábhas je mlha a vlhko, v němčině je slovo nebel, které znamená mlha, týž význam má latinské nebula a v chetitštině se nebe řeklo nepiš. Nebe je zkrátka slovo indoevropské, všechna zmíněná slova pocházejí z nebhos, mrak, mlha, což je ze základu nebh- mokrý, vlhký. Za základní znak toho, co je nad námi, naši předkové zjevně pokládali vlhkost, ze které prší a sněží. Slovní spojení, v nichž se slovo nebe vyskytuje, se však týkají náboženských představ o tom, že tam kdesi nahoře sídlí Bůh a také andělé, že tam je ráj, do něhož přijdou ti z nás, kteří si to dole na zemi zaslouží. V nebi je to ideální, a když chceme srozumitelně pojmenovat život ve štěstí a blahobytu, řekneme, že je to nebe na zemi. My toto slovní spojení známe především od Voskovce a Wericha z názvu jejich hry a její ústřední písničky, ale autorem tohoto slovního spojení je John Milton, který ho použil ve své knize Ztracený ráj.
Autora slovního spojení sedmé nebe takhle přesně neznáme, není ani úplně jasné, zda jde o pojem křesťanský nebo muslimský. Někteří, jako například Václav Flašhans ve svých Živých slovech, tvrdí, že jsme toto synonymum pro vůbec největší blaho přejali z posvátného muslimského Koránu, jiný, jako například Patrik Ouředník v knížce Aniž jest co nového pod sluncem, poukazují na to, že sedmé nebe se vyskytuje i v křesťanských textech, i když jen v takzvaných aqpokryfech, které nebyly zahrnuty do Písma svatého. Ostatně Komenský znal ještě víc nebí než pouhých sedm, mluvil i o nebi devátém. A nakonec slíbený pánbíček. Toto milé, domácké označení křesťanského boha vzniklo jako svého druhu zkratka. Zkrácením slovení "pane na nebíčku", tedy pánbíčku.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.