„Nedáme si diktovat, koho máme milovat,“ provolávalo Sokolstvo na adresu Gottwalda v roce 1948

„Česká obec sokolská vznikla z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera,“ vysvětluje historik tělesné výchovy a sportu z FTVS UK Marek Waic.

Tehdy vznikala většina spolků s národnostním, vlasteneckým a kulturním úkolem. „Stejně na tom byl i Sokol. Jen zakladatelé museli chodit tak trochu minovým polem. Ve stanovách totiž nemohl mít ani zmínku o nějaké politické činnosti. Jinak by jim vznik rakouské úřady určitě nepovolily. Proto sokolské národnostní poslání vzniklo v jakési vševlastenecké podobě,“ vysvětluje.  

Taky proto prý Tyrš tvrdil, že „je to sokolský úkol, směr a cíl. Neustaneme ve svém snažení, pokud každý dobrý Čech nebude Sokolem.“

Suplovali četníky

Svou roli sehráli i při vzniku nové Československé republiky.

Čtěte také

První spartakiáda kombinovala tanky a holuby. Šest totalitních bylo plné prosovětského nadšení s komunistickou symbolikou

„Málo se ví, že od 28. října (do poloviny prosince 1918) do značné míry suplovali úlohu jak armády, tak policie. Četnictvo a policisté tehdy neměli mezi veřejností moc dobré jméno, protože dřív sloužili Rakousku. Armádu měli vytvořit až legionáři, kteří tady tehdy zkrátka ještě nebyli. Takže členové České obce sokolské byli pověřeni střežením skladů potravin a bank. Tím se významnou měrou podíleli na konsolidaci nové republiky,“ vysvětluje historik.

Velká rána přišla až po sletu v roce 1948. „Tehdy se závěrečný průvod Sokolů stal velkou demonstrací proti nastupující komunistické totalitě. Lidé skandovali: Nedáme si diktovat, koho máme milovat. A před tribunou, kde byl Gottwald, procházeli s odvrácenou tváří,“ popisuje.

41 let to šlo z kopce...

Po pohřbu prezidenta Edvarda Beneše, kdy StB zinscenovala řadu provokací proti Sokolům, pak podle historika Waice začaly v obci velké personální čistky, přestože de iure obec existovala až do roku 1952.

„Už ale očištěna od funkcionářů a pod taktovkou komunistů.“ Sokol byl začleněn do systému sjednocené tělovýchovy po vzoru SSSR a na 41 let přestal fungovat. Všesokolské slety pak byly nahrazeny Československými spartakiádami na strahovském stadionu (1975, 1980 a 1985).   

„Úplně první spartakiáda ale proběhla už v roce 1921, kdy tehdy vznikající komunistická dělnická tělovýchova uspořádala velmi úspěšnou akci na pražských Maninách. Spartakiády totiž pořádal i velký bratr na Východě, a to už od roku 1928. Měly ale úplně jiný charakter, spíš šlo o sportovní soutěže pořádané hlavně pro mládež.“

Spartakiády byly pořádány na paměť povstání římských otroků, které vedl Spartakus. Komunisté se vždy stavěli na stranu zastánců utlačovaných, a tak podle něj pojmenovali i své spartakiády.
Marek Waic

„Sokolové mají ojedinělou roli i dnes, protože jsou přístupni dětem, ale i rodičům a prarodičům. I starším lidem, kteří nemají velké výkonnostní aspirace, a široké veřejnosti, která chce cvičit, ale ne na nějaké špičkové úrovni.“

Celý pořad Zaostřeno najdete v audiozáznamu.