Nejstarší středočeská maturantka oslavila sedmdesátiny. Naďa Abrhámová spolužákům ukázala, že věk je jenom číslo
Nadě Abrhámové z Příbrami mohou energii závidět i mnohem mladší kolegyně. Nejenom, že stále pracuje jako poradkyně ve stavební spořitelně, ale na střední škole úspěšně zakončila studium, které uzavřela maturitní zkouškou. Ve třídě s ní seděli o několik generací mladší spolužáci.
„Tak tady je má škola,“ bere sedmdesátiletá Naďa Abrhámová za kliku příbramské střední školy v ulici Generála Richarda Tesaříka. Na vyučování chodila vybavená svačinou i pytlíkem s přezůvkami. Mladší než ona byli nejenom její spolužáci, ale také učitelé. Její třída bývala ve druhém patře. „Byl to pro mne trest chodit do druhého patra,“ směje se čerstvá maturantka. „Přeci jen už jsem ve věku a navíc mám astma, takže mi to trvalo podstatně déle než spolužákům.“
O získání maturitního vysvědčení se usměvavá sedmdesátnice snažila téměř půl století. Učila se obuvnicí, udělala si kurs mechanizace a automatizace u vojenského útvaru, přihlásila se na dálkové studium ekonomické školy i na soukromou školu v Kladně, ale k maturitní zkoušce se nikdy nedostala. Chvíli si prý myslela, že umře bez maturity. Nakonec se ale přihlásila na denní studium v Příbrami. I tam zasáhl osud a kvůli těžké autonehodě musela opakovat ročník. Naštěstí měla skvělé spolužáky, kteří jí ochotně pomáhali.
„Žačka to byla skvělá. Měla velký zájem třeba o tvorbu html stránek,“ vzpomíná učitelka Věra Průšová, která Naďu Abrhámovou učila informatiku. „Já miluju počítač, miluju hry na počítači,“ vysvětluje čerstvá maturantka, která si s technikou prý dobře rozumí i v práci. Šaty zakoupené na maturitní ples sice kvůli pandemii covidu nevyužila, maturitní šerpu má ale schovanou. Na jedné straně září nápis MATURANTKA 2021 a zadní část zdobí školní přezdívka BÁBINA.
Co dostala od syna za maturitu? A bude Naďa Abrhámová studovat dál? Poslechněte si v příspěvku Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
