NEVĚSTA

Takže si dnes popovídejme o nevěstě. Vezměme nejdřív vážně návrh pana Lukáše a podívejme se na sloveso nevěštit, tedy věštit a jeho případnou souvislost s pojmenováním nevěsta. Sloveso věštit má význam prorokovat, předvídat, předpovídat a v češtině v této podobě existuje teprve někdy od obrození, od první poloviny 19. století. Možná to slovo obrozenci přejali z polštiny, možná ho vytvořili na základě staročeských slov věščevánie, věštěni, věščicě, věštkyně a věščí, nadaný věšteckým duchem. V každém případě původ slovo lze nalézt v praslovansklém věst, což znamenalo vědoucí, znalý. Toto praslovanské slovo bylo odvozené od stejného indoevropského základu jako sloveso vědět. Takže do stejné jazykové rodiny patří slova věštit, nevěštit, věštba, věštírna, vědět, zvědět, zvěst, pověst, věstník, věda, zvěd, zvědět, vyzvědět, zvědavost, svěděk, vědomost, vědomí a také povědět, povídat a povídání a ještě velká spousta dalších, k nimž možná patří i to pojmenování nevěsta, jak žertem navrhoval pan Lukáš.

Nešlo by tu ale o zmíněnou souvislost "nevěsta nevěští nic dobrého". Bylo by to trochu složitější. Praslovanské nevěsta, k něhož jsou ve všech slovanských jazycích podobná pojmenování právě se vdávajících nebo nedávno vdaných žen, podle této teorie vzniklo ze slovesa věst, vědět, znát. Nevěsta prý byla osoba přicházející do rodiny, v níž o ní nic nevěděli, byla to pro novou rodinu osoba neznámá. Což prý vyjadřovalo i to, že nevěsta ke svatbě přistupovala s tváři zahalenou závojem, vlastně s neznámou tváří.

Tuto teorie však současní etymologové nepříjímaní a navrhují místo ní dvě teorie jiné. Podle Václava Machka slovo nevěsta vzniklo spojením slov nevě, tedy nově, a vsta, což je slovo, které má stejný základ jako slovo vdaná. Nevěsta tedy prý byla prostě nově vdaná žena. A závoj byl podle Václava Machka jen věc módy, která k nám přišla ze Asyrie, kde ženy užívaly závoj jako ochranu před sluncem a prachem.

Současný etymolog Jiří Rejzek vidí původ slova nevěsta ještě jinak. Také on první část slova rozšifrovává jako "nová", v druhé části však vidí stejný základ, jaký je ve slovese vést. Nevěsta je tedy podle něj žena do rodiny nově přivedená. Tolik o třech teoriích o původu slova nevěsta.