Neživí mě to, ale baví mě to, říká o své práci dřevotoč Jiří Hurych. Každá jeho miska má svůj příběh

2. září 2020

Někdo truhlaří, někdo řezbaří, Jiří „Ghur“ Hurych z Nelahozevsi dřevotočí. Původní profesí vychovatel v dětském domově začal před čtyřmi lety s jedním dlátem a vypůjčeným soustruhem. Dnes jeho dřevěné misky křehkostí připomínají porcelán. Navzdory sukům a prasklinám jsou dokonalé, zůstává v nich totiž kus umělcovy duše.

 

Dílna s profesionálním soustruhem voní dřevem. Právě tady tráví Jiří Hurych každou volnou chvilku. Vznikají zde zátky k lahvím, mlýnky na sůl a koření, poháry na víno i dřevěné knoflíky. Dřevěné výrobky tvoří za pomoci soustruhu a dlát. Špalík si prý sám řekne, co z něho bude. Suky, praskliny a jiné vady dřeva se stávají inspirací pro originální zpracování materiálu.

Jiří Hurych při práci využívá také šlapací soustruh, se kterým objíždí středověké bitvy a další historické akce. „Jedná se o repliku pružinového soustruhu nalezeného v Novgorodu, datovaného do 11. století. Já jsem si podle nákresu vytvořil jeho kopii,“ vysvětluje Jiří Hurych. „Tuto kopii vozím sebou po středověkých akcích a tím, že je to docela bezpečné a na vlastní pohon – vlastní nohou šlapací, tak nechávám děti i dospělé si šlápnout a vyzkoušet si, jaké to dříve bylo.“

Jiří Hurych k výrobě nejčastěji používá tradiční dřevo českých lesů jako je jasan, dub, javor, ale pracuje i se dřevem z hrušní a dalších ovocných stromů

K výrobě Jiří Hurych používá dřevo českých lesů jako je dub, jasan, javor, ale také dřeva z ovocných stromů. Podle originální značky na dně misky pozná, kdy misku vyrobil a odkud dřevo pochází. Každý výrobek tak vypráví svůj vlastní příběh.

Čtěte také

Čtěte také

Spustit audio