Nikdy ho neviděli brečet

Zdeněk Šafránek a Michael Hanke ve studiu Regionu
Zdeněk Šafránek a Michael Hanke ve studiu Regionu

Cyklus fotografií z tréninku paralympionika Zdeňka Šafránka bojuje o prvenství v letošním ročníku World Press Photo. Jeho autor Michael Hanke získal již v roce 2017 druhou cenu World Press Photo v kategorii sport. Letošní nominací se tak zařadil mezi elitu světové fotografie.

Kladenský fotograf zachycuje nejraději příběhy lidí a jejich osudy. Zaujal ho i osud Zdeňka Šafránka, který po úrazu v roce 2003 zůstal upoután na invalidní vozík a přesto se stal jedním z našich nejúspěšnějších sportovců. Zdeněk hraje sledge hokej, byl českým šampionem v paraboxu a reprezentuje Česko i v handbicku. Za sportovní úspěchy získal mnoho významných ocenění u nás i ve světě. Svůj handicap překonal Zdeněk silou, houževnatostí a vůlí. Jak sám říká: „Stalo se, co se stalo a šel jsem dál. Nad úrazem jsem nikdy nebrečel.“

Michael Hanke se se Zdeňkem sešel přibližně před rokem, nejdříve bez fotoaparátu. Zajímal ho zejména jeho rodinný život, zázemí a to, jak se v běžném životě Zdeněk s osudem popral. Šlo mu hlavně o příběh a o člověka. Oba brzy našli společnou řeč a postupně tak začal vznikat cyklus fotografií. Ve Zdeňkově životě hraje velmi významnou roli sport, proto pochopitelně došlo i na něj. Michaela asi nejvíce zasáhlo, když viděl Zdeňka při tréninku paraboxu, zejména jeho zvedání a přitahování i s invalidním vozíkem, které vyfotil. Tahle fotka je pro Michaela více než symbolická. Vystihuje jeho přesvědčení, že v životě existuje jenom jediný handicap, a tím je nedostatek vůle.

Nikdy ho neviděli brečet

Z nominace na některou ze tří cen letošního ročníku World Press Photo v kategorii sport má Michael Hanke radost, ale není to pro něj to nejdůležitější. Už dnes ví, že jeho cyklus fotografií se Zdeňkem bude součástí výstavy, která poputuje po celém světě. Dokonce bude po třech letech opět k vidění i v Praze, jak nám fotograf exkluzivně prozradil.

„Fotky tak uvidí více než čtyři milióny lidí a já věřím, že ty moje mohou motivovat a pomoci lidem s podobným osudem, jako je ten Zdeňkův. To je pro mne největší ocenění,“ říká Michael Hanke.