Nikl a kobalt

6. září 2004

Více než týden jsem se v této rubrice věnoval pojmenováním různých trpaslíků, pidimužíků, permoníků, plivníků, rarášků, šotků a skřítků. Dnes na trpasličí téma vlastně navážu, ačkoliv budu mluvit o jazykovém zákulisí pojmenování dvou kovových prvků, totiž niklu a kobaltu. Ano, nikl a kobalt mají velmi blízko k trpaslíkům a skřítkům, a to zvláště ke skřítkům důlním, kterým my říkáme permoníci, což je, jak jsem tu říkal, z německého Bergmann, důlní muž.

Nejprve si řekněme pár slov o niklu a kobaltu z nejazykového hlediska. Nikl je stříbrobílý, velmi tažný kov, značně odolný vůči erozi. Z niklových slitin se vyrábějí pancéřové desky, zbraně, plynové turbíny, z čistého niklu se razily mince. Kobalt je kov velmi tvrdý a houževnatý, používá se při výrobě nástrojů, tryskových motorů, radioaktivní kobalt tvoří náplň takzvaných kobaltových bomb, což jsou přístroje k léčení a kobaltové sloučeniny se používají jako modré barvy k barvení skla, porcelánu a emailu.

Michal Novotný

Kobalt a nikl jako kovy, jako samostatné prvky známe od 18. století. Středověk totiž znal věděl jen sedmi kovech, o zlatě, stříbru, mědi, železe, cínu, olovu a rtuti. Horníci hledali jen tyto kovy, přesněji řečeno jejich rudy. Když narazili na nějakou jinou rudu, nevěděli si s ní rady, zdržovalo je to, a tudíž štvalo. Proto soudili, že jim tyto falešné, zbytečné a divné rudy podstrkují odvěcí nepřátelé horníků, důlní skřítci. A tak je po nich pojmenovávali. Jednu podle skřítka, kterému říkali kobold, což se snad dá přeložit jako vládce chlívku. A jinou slovem kupfernickel, v překladu Nikolausova měď. Nikolaus, tedy vlastně Nikolaj či Mikuláš, bylo jméno skřítka, který se vyskytoval hlavně ve švédských dolech. Švédský mineralog Brandt pak roku 1735 z koboldu získal kov, kterému ponechal název rudy, což se pak změnilo na kobalt. Rovněž švédský mineralog Cronstedt o 19 let později z kupfernicklu rovněž získal kov a také mu ponechal název rudy, což se pak zkrátilo na dnešní nikl.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.