O hodinu méně spánku, v noci se změní čas na letní. Střídání má skončit nejpozději v roce 2021

Na letní se zimní čas změní v noci ze soboty na neděli ve dvě hodiny ráno. Pozor by si měli dát ti, kteří budou v tu dobu na cestách. Například do jízdních řádů vlakových spojů zasahuje každoroční střídání času dodnes. „V době změny času bude trase zhruba osm mezinárodních dálkových nočních expresů. Jsou to například vlaky mezi Prahou a Košicemi nebo spojení mezi Prahou a Budapeští,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

„Všechny přípoje budou zachovány, nebudou však zachovány ranní přípoje, proto by ten, kdo pokračuje dále z cílové stanice, třeba z Prahy dál do Plzně nebo Mariánských lázní, měl určitě počítat se zhruba hodinovým zpožděním při plánování dalšího spoje,“ upozorňuje.

Zatímco na dopravní komplikace je možné se připravit, horší je to s přivykáním organismu na nový čas. Právě posun času z takzvaného zimního na letní je pro tělo hůř snesitelný než opačná změna na podzim, říká lékařka a bývalá šéfka Akademie věd Helena Illnerová.

„Zatímco vnější sociální čas bude o jednu hodinu předběhnut, tak náš vnitřní čas samozřejmě ještě chvilku poběží standardně, jak je nastaven. Není tak jednoduché, aby se vnitřní čas rychle přeladil.“ Lékaři proto radí chodit v týdnu před posunem času dřív spát a přizpůsobit změně denní program i několik dní poté.

Vzácné ranní světlo

Letní čas byl v Česku nastálo zavedený v roce 1979. Vláda tehdy střídání zdůvodnila ekonomickými úsporami a lepším využitím denního světla. V současnosti se ale energetici shodují, že úprava potřeba není. I proto se Evropský parlament přiklonil k tomu, aby střídání času nejpozději v roce 2021 skončilo. Ministerstva dopravy členských zemí, která mají střídání času v kompetenci, teď musí rozhodnout, ke kterému času se přikloní.

Česko zatím vyhraněný názor nemá, říká mluvčí resortu dopravy Lenka Rezková. „V současné době máme dva roky ke stanovení jednotného postupu a následné dohodě všech členských států. Doposud se mluvilo o upřednostnění standardního, tedy středoevropského času, ovšem bude záležet na dohodě všech států Evropské unie.“

Ke stejné volbě se přiklání i lékaři a biologové. Standardní, zjednodušeně nazývaný zimní čas, je totiž pro tělo přirozenější, říká Zdena Bendová z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Argument, že je v létě dlouho vidět, naprosto chápu. Mám to také ráda, ale z našeho medicinského pohledu bychom měli uvažovat o listopadu, prosinci a lednu jako o měsících, kterých se změna týká. Právě ranní světlo je velice důležité pro to, aby náš organismus správně fungoval,“ vysvětluje Bendová.

Zvířecí biorytmy

I když by se mohlo stát, že na přírodu nemá formální změna času vliv, není to tak úplně pravda. Jak připomíná ředitel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál, při posunu času každý půlrok skokově přibyde zvířat sražených na silnicích.

 „Zvířata mají svůj biorytmus, chodí pravidelně třeba na pastviny, chodí pravidelně přes určité části krajiny a vybírají si samozřejmě části dne, kdy je klidněji, kdy je neruší člověk a kdy vlastně je méně intenzivní provoz. Po změně času ten provoz skokově naroste a zvířata se tomu nedokáží okamžitě přizpůsobit, proto nehod výrazně přibývá.“ Zrušení střídání času by mohlo podle Dostála podobné nehody omezit.

Podle evropského návrhu si jednotlivé státy teď můžou určit, který z časů budou užívat. Europoslanci je ale vyzývají, aby svůj postup pokud možno sjednotili.