O příspěvek na bydlení má smysl žádat. Podání žádosti není složité a jde i online

6. prosinec 2022

Data ze společného projektu Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení ukazují, že průměrné náklady na bydlení a potraviny stouply za poslední rok o více než 3000 korun měsíčně. Každá třetí domácnost v Česku je tak ve svém měsíčním hospodaření na nule nebo dokonce v minusu. V Radioporadně tak hosté odpoví na otázky posluchačů a poradí, jak snížit náklady, kde ušetřit nebo jak si zažádat o příspěvky či další formy podpory.

Hosté:
Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj
Tomáš Horyna, předseda výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií
Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu
Daniel Prokop, sociolog, zakladatel agentury PAQ Reasearch a člen NERV
Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest
Josef Šťastný, energetický poradce firmy Energy Centre České Budějovice
Alena Zieglerová, odbornice v oblasti zaměstnanosti a příjmů z Institutu pro sociální inkluzi

Nejvíce dotazů posluchačů se soustředilo na příspěvky na bydlení. Podle informací z výzkumu má na tento příspěvek od státu nárok více než čtvrtina domácností. Z této čtvrtiny o něj přitom žádá pouhý zlomek. Komplikací je zdlouhavost a komplikovanost procesu či stud. Obavy ale nejsou na místě. 

„O příspěvek má určitě cenu žádat. Průměrná částka, která se vyplácí, se pohybuje kolem 4,5 tisíce korun,” komentuje odbornice v oblasti zaměstnanosti a příjmů z Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová. Tři modelové příklady uvádíme v následujícím boxu.

Příspěvek na bydlení – konkrétní příklady

Příklad 1:

Dva důchodci s důchody dohromady 30 tisíc Kč žijí v nájmu v krajském městě (90 tisíc obyvatel). Výdaje na bydlení (nájem, energie, poplatky) mají 15 tisíc Kč. Mají nárok na 6 000 Kč.

Příklad 2:

Samostatně žijící důchodkyně se starobním a vdovským důchodem dohromady 20 tisíc Kč žije v nájmu v malé obci (do 10 tisíc obyvatel). Za bydlení dává 12 500 Kč (nájem, energie, poplatky). Nyní má příspěvek 5 246 Kč měsíčně. Od nového roku dokonce 6 500 Kč.

Příklad 3:

Čtyřčlenná rodina s čistým příjmem 50 tisíc bydlí v nájmu v Brně. Za bydlení (nájem, poplatky, energie) dá 22 tisíc. Má nárok na příspěvek 6 002 Kč měsíčně.

Na internetu je rovněž možné najít kalkulačky, do kterých stačí zadat potřebné údaje a které výši příspěvku samy vypočtou. Takovou kalkulačku má na svých stránkách i ministerstvo práce a sociálních věcí.

U těchto orientačních kalkulátorů se však jedná o předběžný výpočet, finální výsledek se tak může lišit. „Většina kalkulaček včetně té na MPSV nepočítá příjmy lidí s OSVČ,” rozebírá Zieglerová limitace výpočtů.

Ostych není na místě

Jelikož se o příspěvky žádá skrze úřad práce, je pro mnoho lidí jednou z překážek také stud. Žádost o příspěvek je přitom možné stáhnout na webu MPSV. „Pokud mají elektronickou identitu, třeba bankovní, tak si mohou podat žádost o příspěvek na bydlení on-line přímo z domova,” dodává Zieglerová. Žádost lze také poslat poštou, návštěva samotného úřadu tak není nutná.

Zastropování se týká pouze silové části, musíme k tomu připočítat paušál a poplatky za distribuci
Josef Šťastný

Samotný proces vyřízení žádosti je však zdlouhavý, v některých případech může trvat až tři měsíce. „Ze zákona má úřad práce lhůtu 30, ale ve složitějších případech i 60 dní,” popisuje Zieglerová. Po schválení příspěvku má úřad na vyplacení čas do konce následujícího měsíce.

Čtěte také

Na příspěvek na bydlení mají nárok také lidé, kteří bydlí tzv. ve vlastním. Výše příspěvku se však vypočítává jiným způsobem, částka se tak liší. „Nepočítá se splátka hypotéky, ale takzvaný srovnatelný náklad bydlení, který je velmi nízký,” popisuje sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.

„Nízkopříjmové domácnosti, které mají vysoké výdaje na energie, můžou mít na příspěvek nárok, i když bydlí ve vlastním,” dodává Prokop. Přístup k vlastníkům je podle něj horší, ale jejich nárok není vyloučený. Měli by tak rovněž své náklady spočítat pomocí kalkulačky MPSV.

Zastropování energií se týká pouze silové části

Od ledna 2023 platí plošné zastropování cen, to ale paradoxně může ceny některým zákazníkům zvýšit, jelikož se dodavatelé rozhodli sazby zvýšit až do cenového maxima. „Dodavatelé se musí chovat jako v tržním prostředí. Musí počítat s tím, že cokoliv se na trhu stane, může se promítnout do ceny,” vysvětluje postup dodavatelů energií předseda výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií Tomáš Horyna.

Čtěte také

S tím souvisí i nyní poměrně běžné sjednocení tarifů, kdy dodavatelé kvůli vysokým cenám nemusí nabízet nízký a vysoký tarif, případně může být rozdíl v ceně velmi malý. „Je to věcí dodavatele, který může a nemusí nabízet v nočním tarifu výhodnější cenu. Není to jen o ceně komodity, ale i o distribučních poplatcích,” dodává Horyna.

Cenové maximum energií nicméně nevyjadřuje jejich konečnou cenu pro zákazníka. „Zastropování se týká pouze silové části, musíme k tomu připočítat paušál a poplatky za distribuci,” uzavírá Josef Šťastný, energetický poradce firmy Energy Centre České Budějovice. Finální cenu je podle něj také možné spočítat v různých kalkulačkách například na stránkách dodavatele ČEZ.

V celém speciálu Radioporadna na téma Život k nezaplacení se také dozvíte, jestli je možné ušetřit snížením teploty či odpojováním spotřebičů. Také vám představíme přesné detaily a postupy při výpočtu příspěvku na bydlení či na jaké instituce je možné se obracet pro podporu na zateplení domu. Hosté rovněž vypočítají několik modelových situací a doporučí, jak v konkrétních situacích postupovat. Radioporadnou provází Tomáš Pancíř.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.