O studium lesnictví mají zájem děti z paneláku. Souznění s přírodou se teprve učí

„V dřívější době hodně žáků chodilo z lesnických rodin ale i z vesnic. To znamená, že k té přírodě měli blízko. Učili se od svých rodičů,“ říká ředitel Střední lesnické školy Křivoklát Vratislav Dlohoš, který v lesnickém školství pracuje téměř 50 let. „V současné době je většina žáků takzvaně panelákových a my je musíme trošku naučit souznění s přírodou, aby věděli, co od té přírody můžou čekat a co si k ní můžou dovolit.“

Areál školy je zároveň arboretum, což je sbírka živých dřevin. „My tady máme zastoupené prakticky všechny naše dřeviny a samozřejmě i exotické. Tak, aby naši žáci měli možnost se s nimi seznámit,“ rozhlíží se Vratislav Dlohoš po okolí školní budovy.

Bachyně Tereza má výběh přímo na pozemku lesnické školy|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Některé stromy dokonce sám vysadil. Ořešák královský vypěstoval ze semínek, která posbíral v Mariánských Lázních. Dnes tento „ředitelský“ ořešák měří 12 metrů. Mezi stromy mohou návštěvníci zahlédnout sochy veverky, tetřeva nebo medvěda. Většina soch byla vyřezána motorovou pilou v rámci mezinárodní soutěže.

O studium na lesnické škole je stále zájem. „Původně byla tato škola pouze učiliště a my jsme měli obrovský zájem. Dokonce jsme dělali přijímací zkoušky a nebrali jsme všechny žáky. Nicméně, potom nastala situace, kdy se tak jako vnímalo, že učební obor je něco podřadného a všichni chtěli maturitu,“ popisuje situaci Vratislav Drahoš. „Tento trend se mírně otáčí a opět se vracíme k řemeslu, protože jsme si asi vzpomněli, že řemeslo má zlaté dno.“

Absolventi školy nemají o práci nouzi. „Práce v lese je pořád stejně jako před dvaceti či padesáti lety. Prostě tady ty lesy rostou. Máme jednu třetinu území zalesněnou a ta se musí udržovat,“ podotýká ředitel školy Dlohoš.