Období klimakteria je přirozený stav. Každá žena by měla svůj život přizpůsobit změnám v organismu tak, aby se cítila dobře

29. květen 2019

Přechodové období je sice přirozeným stavem, ale každá žena se musí s některými nepříjemnými projevy této životní etapy naučit žít a hlavně jim rozumět. Některé projevy ale mohou také zastírat závažnější onemocnění. Proto je vždy na místě stav konzultovat  s praktickým lékařem. Radí MUDr. Petr Grenar.

Nejdůležitější ale je samotný přístup ženy k změnám v organismu, které toto období provází a je zcela přirozené. Mezi prostředky, které mohou nepříjemné pocity eliminovat nebo zmírnit, patří hormonální substituce. Vždy je ale nutné tyto podpůrné prostředky užívat pouze krátkodobě.

Klimakterický syndrom se může u žen objevit už kolem věku 45 let, ale velkou roli tu hraje také genetika. Mezi nepříjemné stavy, které toto období provází, jsou nejčastěji  návaly horka do obličeje, změny krevního tlaku nebo migrény, které se dříve neobjevovaly. Výjimkou není ani přibírání na váze, změna psychiky nebo snížení libida. Organismus se mění a mění se i jeho nároky na fyzické i psychické potřeby.

Příznaky jsou sice známé, nemusí ale vždy jít pouze o klimakterium

Období klimakteria zpravidla trvá od 2 do 5 let. Když se objeví první příznaky, je v prvé řadě nutné potvrdit, že jde pouze o klimakterium, nikoliv o jiný problém. Některé choroby se totiž mohou manifestovat právě příznaky, které vypadají jako klimakterium, ale nejsou. Jde o to, že v případě skutečného onemocnění mohou tyto příznaky předcházet vážnější stav, který může již ohrožovat zdraví i život pacienta. Proto je potřeba vždy udělat komplexní vyšetření v rámci periodické preventivní prohlídky. Je nutné ze všeho nejdříve vyloučit, nemoci, které se mohou projevovat stejnými příznaky jako je klimakterium. A pokud se vyloučí, ideální je stav monitorovat a pouze hlídat krevní tlak, tuky, cukry. Lékař by měl ženu klimakteriem převést tak, aby se cítila bezpečně a přešla zdárně do postklimakterického stavu.

Únava, změny nálad, není chuť sportovat. Je nutné tělu vyhovět, ale pouze do určité míry

I když je žena více unavená, určitě je potřeba i nadále sportovat. Ovšem žena by si měla uvědomit, že už má určitý věk, sportovní aktivita by měla být přiměřená věku a po každé aktivitě by měl následovat dostatečný odpočinek. Aby nesportovala pouze proto, že si chce udržet „preklimakterickou fyzickou kondici a postavu…“. Proti věku a přirozenému vývoji nelze bojovat tím, že ho nechceme. Tuto situaci a životní etapu je potřeba přijmout, ale pokračovat v aktivním životě. Je to období zcela přirozené a žena se musí pouze naučit svému tělu rozumět a své stavy plně chápat.

Podpůrné prostředky pouze dočasně

Pokud žena v období klimakteria opravdu trpí nepříjemný mi stavy, v rámci gynekologické péče může lékař dle zvážení předepsat dočasnou hormonální substituci. Ale to je vše, co bych doporučil jako podporu. Je nutné klimax nechat projít a nebát se toho. Ano pokud se objeví opravdu velké návaly nebo migrény, pak je samozřejmě možné použít některé speciální preparáty, které potíže utlumují,  ale ne dlouhodobě a hlavně ne trvale.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.