Obezitolog Štěpán Svačina: Jíst často a málo, to jsou jen pověry

3. listopad 2020

Profesor Štěpán Svačina je vedoucí obezitologického centra III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a věnuje se hlavně metabolickým onemocněním, diabetologii a obezitologii. V rozhovoru s Xaverem vyvrací některé mýty o stravování a vysvětluje, jak vzniklo slovo svačina.

Obezitolog Štěpán Svačina, který se ve své profesi věnuje také tomu, jak správně jíst, nosí příjmení, které právě v souvislosti s jídlem často používáme. Samotného ho zajímalo, jak slovo svačina vzniklo:

„Slovo svačina se vyskytuje jenom ve čtyřech slovanských jazycích, v češtině, v horní a dolní lužické srbštině a na západě Slovenska. Jazykoví badatelé zkoumali, proč je toto slovo tak lokálně vázané a s jakým slovem je příbuzné. Nakonec zjistili, že původ slova je od slova svak… švagr a což bylo jídlo, které se v těchto zemích jedlo před svátkem, když se scházela rodina dohromady.“

Nejrozumnější je jíst třikrát denně

V našem současném životě je svačina lehké jídlo, které konzumujeme v průběhu dne mezi hlavními chody a, v souvislosti se správným stravováním, je často doporučováno. Podle profesora Svačiny však není nutné se do svačin nutit, opak je pravdou.

„Teorie, že se má jíst málo a často, pochází z velmi málo validních dat. Má se jíst hlavně celkově málo. To je důležité zejména u lidí, kteří mají prediabetes a blíží se jim tedy cukrovka. Pro ně je rozumné jíst jenom třikrát denně. Nové studie dokonce doporučují diabetikům jídlo jenom dvakrát denně. Jde tedy hlavně o absolutní kvantum jídla, ne tolik o jeho o pravidelnost,“ vysvětluje doktor Svačina.

„Důležité je hlavně, kolik člověk sní celkem kalorií. V Čechách dostane třetina populace ve stáří cukrovku a prediabetes má velké procento lidí 10-15 let už před tím. Tedy, jakmile se s regulací krevního cukru v těle začne něco negativního dít, tak je rozumné jíst jenom třikrát denně, aby hladina inzulínu, která se vyplaví po snídani, byla před dalším hlavním jídlem v poledne nižší. Určitě je dobré snídat a jíst jenom třikrát denně je rozumné,“ doplňuje obezitolog.

Sladkosti cukrovku nezpůsobují

Cukrovka neboli diabetes, zejména ta druhého typu, byla dříve označována jako nemoc starých lidí. V současné době pozorujeme její velký nárůst a objevuje se i u mladších lidí. Podle profesora Svačiny je toto onemocnění dnes běžné i u třicátníků. Co za onemocněním diabetes, kromě genetických faktorů, stojí? Kromě stresu je to hlavně absence pohybu. Čím se člověk méně pohybuje, tím je větší pravděpodobnost, že cukrovku dostane.

Velký vliv má také příjem nezdravého jídla, nejhorší je konzumovat velké množství živočišného tuku. Vznik cukrovky totiž vůbec nesouvisí se sladkými potravinami. Z hlediska potravin, po kterých vzniká cukrovka druhého typu, je nejtypičtější takzvané druhotně zpracované maso. To znamená paštiky, uzeniny, jídlo z fastffoodů, tedy vše, co se z masa vyrábí a je v tom skrytý zpracovaný tuk.

K prevenci onemocnění cukrovkou patří hlavně zdravý životní styl. Kromě vyváženého jídla je to hlavně pohyb a ten je i velkým koníčkem profesora Svačiny. Je vášnivým tenistou, také pravidelně běhá a díky tomu si proto občas dovolí dát k jídlu i něco ne tak úplně dietního.

Jak občas v jídle hřeší uznávaný obezitolog? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio